kamarádi...

Nesmím přemýšlet, to zabíjí...sakra nesmíte mě nechat samotnou jen s mými myšlenkami! Přemýšlím pak o mnoha věcech a to mě dohání k šílenství. Tolik věcí jsem mohla udělat jinak, líp...vzpomínám si na minulé prázdniny, na naši skvělou partu, jak bylo všechno fajn. Proč se to tolik změnilo? Nevídáme se, skoro se nebavíme a já Vás předtím tolik nechtěla ztratit. Byli jste pro mě celičkej svět a teď najednou jako by jsme se neznali. Milovala jsem Vás všechny, do jednoho. Se všemi přednostmi i chybami. Přátelství je hned po lásce tou nejdůležitější věcí v životě člověka. Dala bych život za to, abych ještě jednou mohla spatřit "NÁS" všechny pohromadě....:-(