Anotace: Zamyšlení člověka s rozdvojenou osobností, která se rozdvojila v určitém důležitém okamžiku jeho živoota... prosím o komentáře...
Jsem člověk, kterej neni zrovna tvrďák, a tak vím jaký to je....A hle dva roky mam ráda kluka - kámoše a když mu to konečně řeknu, tak se dočkám jen vykrucování a odmítnutí??? 6ivot je boj, jenže někdo už ho prohrál. přijde mi, že píšeš o mé hlavě, je taky plná rozporů, jenže já sem moc velký zbabělec na to, abych se pořezala nebo tak něco....Život patří zbabělcům, odvážným čest a síla....Buď prosím dnes aspoň trochu zbabělý...
21.09.2007 23:05:00 | malá čarodejnice wiggová netopýrková
Máš to dobře napsané.Nejdřív jsem myslela,že si povídají přátelé,ale pak mi došlo (doufám že správně) že si to promlouvá duše se srdcem??Ale hodně se mi to líbilo.Já jsem si ty žíly podřezala a ted toho lituji.Kdyby mě nenašla kamarádka,nemohla bych teď psát komentář k téhle úvaze.Když už jsme dostali tu možnost žít,měli bychom si jí vážit.Co by za život dali lidé v nemocnici.Zase filozofuji...Mě ještě teď po roce bolí u srdce když si na něj vzpomenu...Přeji další takhle krásné úvahy...
07.07.2007 12:34:00 | Arey
Nemáš ani představu, jak moc s tebou soucítím! Cejtím se úplně stejně jako ty! A je to dva měsíce, 4 dny a 21 hodin, co se mi to stalo! ... jsme na tom asi dost podobně. On to semnou ale před tímto časem ukončil... nechal mě žít v tom, že se milujeme. A já ho miluju pořád! Taky si teď přijdu, jakobych nežila.. ale jen přežívala. Takže.. doufám, že se ti povede za nějakej čas líp!!!
05.07.2007 21:02:00 | Karlička