Slova a skutky

Dala jsem ti srdce. Celé.
Dala jsem ti tělo. Celé.
A ty?
Dal jsi mi všechno, ale taky vzal.
Kus mne, které ti zůstane, mi už nikdo nevrátí, patřilo jen tobě.
Chtěla jsem to tak.
Věřila jsem ti. VĚŘILA!!!
Nestál jsi o to. Máš jiné, kteří jsou ti přednější. Kámoši. Práce. Zábava. A já?
Kde jsem já? Někde vzadu toho všeho.
Natolik v pozadí, že už mě ani nevidíš. Nevzpomeneš. Zapomeneš.
Je konec a ty přesto říkáš: "Mám tě rád."
Proč? Proč se namáháš a mě ubližuješ?! Vždyť vím, že jsou to jen slova. Slova a skutky, to je rozdíl. Chtěla bych tě zpátky, ale ne, nechtěla. Toužím po tobě, ale už to není možné. Bála bych se, že mi zase ublížíš. Jako už kolikrát.
Tvá slova: "Miluji tě!"
Tvé skutky: "Nemám čas!"