bez tebe

Pojď, snes ty střepy rozbitého zrcadla z nebe, kde se skryly za mlžnou clonu. Neboj se dotknout se nebe a nakresli souhvězdí naděje. Odpust mým slovům, odpust mým nádechům, které se snaží přimět tvá křídla, k něčemu tak nebezpečnému. Nenechám tě spadnout, nenechám tě rozplynout v prachu minulosti. Dej šanci peru, jež začne tuží vpisovat do stromu života nová slova…

Stojím před tvými dveřmi, čekám na odpověď, která se vznáší ve vzduchu jako chmýří...nemohu se nadechnout…dusí mne každá minuta bez tebe...zachraň mě...prosím...