Nebreč!

Už nikdy nebreč! Nikdo si nezaslouží tvoje slzy, tvoje vrásky na čele, tvůj stesk. Vždycky si opakuj, že nikdo není tak dokonalý, aby ses kvůli němu trápil a kazil si svoje nejlepší léta života. I když si myslíš, že dokonalý je, časem zjistíš, že ne, byl jen v tvých zamilovaných očích.
Život je sakra moc krátký a nesmíš ho strávit tím, že budeš brečet a choulit se někde v rohu. Vyjdeš ven, potkáš někoho jiného, někoho lepšího a zapomeneš na starý časy, začneš úplně od znova. Je těžký, když svůj starý život vidíš každý den, ale musíš si říkat, že jednou to překonáš. Neříkej, že už nemůžeš. Přežil si toho tolik, že tohle tě nesrazí. Neříkej, že když si toho prožil tolik tak už nemůžeš, můžeš! Musíš... nejsi přeci srab, který se složí jen proto, že mu do cesty vlezl nějaký blb. Je přeci tolik věci pro který má cenu žít. I když to zrovna právě teď nevidíš!