Láska

Co je vlastně láska?
Tuto otázku si přede mnou určitě pokládaly miliony filozofů i obyčejných lidí; vždyť láska je náplní života každého. I ti největší sobci, tyrani a diktátoři pociťují zcela jistě lásku – byť sami k sobě. Lásku lze lehce přirovnat k obyčejné věci – jako je například propisovací tužka.
Zdá se Vám to troufalé či pošetilé? Zkuste použít špetku fantazie a zamyslet se nad tímto příkladem:
Jdete si do obchodu koupit „propisovačku“. Určitě si nevezmete jen tak ledajakou. Vybíráte, až konečně narazíte na tu, která je podle vašich představ. Koupíte si ji a začnete s ní pomalu psát. Ze začátku často nepíše, musíte hledat dobrý podklad, který tužce vyhovuje. Jakmile se rozepíše, může se stát, že vám právě v tomto okamžiku zevšední a Vy zatoužíte po „jiné". Po tomto rozhodnutí Vám ale začne Vaše „bývalá“ chybět, a tak dáte přednost zase jí. Tužtička dobře slouží, jste s ní spokojeni a doufáte, že i ona s Vámi. Nic však netrvá věčně a ani náplň Vaší „milované“ tužky není bezedná. Co teď? Koupíte novou náplň? Co když už ji nikde a nikdy neseženete?! Druhá možnost spočívá v hledání stejné, ale přesto nové tužky, ale bude to opravdu jako s tou starou?!?!
Jakmile si tento příběh převedete na obyčejného zamilovaného člověka (majitele) a jeho „majetek“ – lásku (tužku), možná pochopíte, jaká je pointa.
V úvodu jsem položila zjevně lehkou otázku: Co je to láska?
Láska je... ani já se neodvažuji napsat definici lásky.
Láska se dá vysvětlit mnoha příklady.
Třeba fyzikou...
je tedy láska jen fyzikální reakce dvou opačných stran magnetů?!?!
Někdo si to může myslet, ale já osobně mám úplně jednoduché vysvětlení: Člověk je „kabelka“ a v ní je mnoho věcí. Jednou z nich je i malý měšeček (ten znázorňuje srdce), který klame svou velikostí, ale když se rozevře, poznáte, že je bezedný. To on v sobě nosí všechny lidské city a vlastnosti: počínaje nenávistí, radostí, žárlivostí, touhou, vášní a dokonce smutkem, závistí a onou nevysvětlitelnou láskou konče. Tyto city jsou srovnány velmi pečlivě, do přihrádek – aby se nesmíchaly, jenže nečekaně pro měšec
nastane „zemětřesení“ – v podobě lásky, které zaviní převrhnutí „kabelky“ a to, že se smíchá, a asi proto se v lásce i nenávidí, závidí a rozum ztrácí svou nadvládu.
Vím, že je to „uhozené“ vysvětlení, ale každý má to své a záleží jen na něm, jaký názor na lásku si vytvoří.
Snad jednou každý z nás zažijeme pořádné „zemětřesení“ a z našich měšců se dopředu proderou takové pocity, že každý z nás na vlastní srdce pozná, co je ona láska!!!??!!!