Příště už se to povede

Když jsem si před půl rokem na svou novou krásnou dvojpostel vteřinovym lepidlem lepila dřevěný písmenka K a E, abychom měli každej označenou svou půlku (K. tenkrát řekl, že jsme ta písmenka měli přilepit na sebe a nalepit doprostřed; ptal se mě táta, jestli tam ta písmenka nechci jenom pověsit, abych po případném rozchodu neměla zničenou postel. Vysmála jsem se mu ,samozřejmě, že spolu budeme navždy). Dnes dopoledne jsem se snažila servat dřevěné káčko a po pár neuspěšných pokusech jsem přemýšlela, že si dokupím písmenka D, O, K, O, L, I, V, (to, že si budu muset najít karla, kamila, kryštofa nebo květoslava, jsem zavrhla). Dík, tati, ale já si to příště stejně zase nalepim tím vteřinovým.