Začarovaný kruh

Začarovaný kruh

Anotace: jak to často dopadá....a proč asi....

Začarovaný kruh
Manželství nebo dlouhodobý vztah po pár letech. Jaký je zaběhnutý scénář? Stereotyp, to je prostě přirozený vývoj, ten sám o sobě nemusí vadit. Kdo víc trpí, kdo je víc nespokojený? Možná, že s nespokojeností opravdu začnou ženy. Jsou citlivější a mají větší očekávání a hodně iluzí. A jsou zvyklé, že si je muž musí získávat, bojovat o ně/ asi nějak geneticky podloženo z minulých dob./ Jenže když on dobojuje, chce si odpočinout a užít si své jistoty. Je spokojený, zaslouží si to. Nechce se nechat rušit. Jednou to k němu ale vzdáleně dolehne, tak nějak zpovzdálí, taková nenápadná rušička.
Začíná to ženskými výčitkami, nesplněnými pokyny, sem tam zklamání a taky rozčarování, taková plíživá nápadná nechuť a někdy vztek, často potlačovaný. Hodně povinností a únava, ach jo, jak z toho ven?
Tak tedy, co jsou vlastně ženské výčitky? Snaha jak udržet optimální stav, vlastně jak ho změnit k lepšímu. Ale tak nějak nepřímo,že. A tak nějak za každou cenu, ale je to přece životně důležité, tak co. Nevím kde se to v nás bere/jsem přece jen taky žena/, kdo nám to vnuknul, že můžeme toho muže změnit. Jsou to třeba nějaké mateřské pudy.Někdy se chováme nemožně a moc dobře si to uvědomujeme/naneštěstí/, ale nemůžeme si pomoct. Je to takové volání o pomoc/jsem tak nešťastná, unavená, proč to nevidíš?/ Chtěla jsem po tobě tak málo a tys to neudělal! Prostě pohroma, protože z toho vyplývá, že už mě nemáš rád, už ti na mě nezáleží. Takže vlastně chci tvoji lásku, mám strach, že zmizí, chci tebe, to proto vyvádím, chovám se odměřeně. A vyčkávám, mám svoji hrdost. Odmítám milování, jak si můžeš myslet, že po tom, jak se ke mně chováš spolu budeme teď něco mít. Takže se ničeho nedočkám. Odmítání a míjení a možná i boj.Takový začarovaný kruh. Kdo nás začaroval?
Jeden muž se mě totiž zeptal, proč to takhle dopadá a já bych mu ráda poradila, všem bych ráda poradila, jak z toho začarovaného kruhu ven. Ale já to asi neumím, umím do něho jen trochu nahlédnout a vrátit se ven. A třeba to vůbec není málo, pro začátek.
Autor sioned, 12.12.2007
Přečteno 655x
Tipy 11
Poslední tipující: Bíša, igniss, spare, Romana Šamanka Ladyloba, Pišák, Martanka
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

Ženy sú tak zložité, že sami sebe nerozumejú. A za to trpia obe pohlavia.
Možno je pravda,že problém je v mužskej priamosti a ženskej nepriamosti.

07.03.2008 19:59:00 | Sarazin Faestred

líbí

komentář ke tvému dílku.

Tohle, co ti řeknu, není z mojí hlavy ale z hlavy
Johna Graye.

Spousta nedorozumnění mezi mužem a ženou dochází v tom;
že muž jde na věc přímo, kdežto žena většinou krouží
kolem horké kaše, než se dostane na věc.

Stereotyp, je životní standardní styl, který nám určitou dobu vyhovuje. Ale to přejde. Vždycky se v nás
ozve ta naše aktivní část se svým životem něco udělat,
co by nám naplnilo život, naše sny.

12.02.2008 21:14:00 | jehlaspichlas

líbí

Je v tom poznání vlastní identity, poznání vlastní
chyby, omylu. Ten člověk, jak je v básni řečeno,
neumí navenek projevit své emoce, ale uvnitř to
jenom řve, že přišel o přítelkyni, kterou miloval
a kterou nechtíc zabil, díky své deformaci - protéza.

12.02.2008 21:08:00 | jehlaspichlas

líbí

Velmi pravdivé a objektivní...bohužel :-(

20.01.2008 18:30:00 | spare

líbí

tiež som si najprv myslela, že to píše muž

20.01.2008 17:16:00 | Romana Šamanka Ladyloba

líbí

Jak moooc ti rozumím...

07.01.2008 09:40:00 | Pišák

líbí

Tak to mám brát možná jako pochvalu? Ono je to dost nedokončené,protože mě dost zmohlo. Ale u úvahy to vadit nemusí.

27.12.2007 17:34:00 | sioned

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel