Zpověď

Nedáváš mi usnout. Když se jen pokouším zavřít oči, nebo jen tak bezmocně mžourám do tmy
, všude vidím Tvůj smích. Tvé oči, když se jen na chvíli střetnou s mými. Tvou vůni, kterou bych nyní už poznala mezi tisíci jinými. Kdo může říct, že propadl šílenosti, nemohl zakusit takové pocity, ve kterých já mám pocit že se utopím.
Stačí si představit ty přivřené oči a potlačovaný úsměv když se rukama dotknu Tvých nahých boků. Jak si může člověk lehce vypěstovat závislost na těchto chvílích. Na chvílích, kdy se s Tebou můžu smát, když vím, že teďko jsme to jen a jen my. Je to naprostá šílenost když se dlouhodobá platonická láska promění v tak silný cit.
A každým dnem je to silnější. Není to jen fráze... začínám chápat co to znamená. To na co jsem nevěřila. Poprvý začíná být Láska silnější než všechny pochyby, strach a nejistota.
Je to jak ta přísaha, kterou jsme si dala úplně na začátku.
Když jsem si začínala uvědomovat jaký jsi a jak hrozně moc bych chtěla být s Tebou. Jak jsem vůbec nevěděla na čem jsem a jak jsem myslela že se z toho všeho roztrhnu na několik kusů. Tenkrát jsem si řekla, že i kdyby to měl být jeden den – i kdybych jen jeden den mohla být Tvoje a Ty můj, stojí mi to za všechno. Dneska už je těch dní mnohonásobně víc. A pořád se nic nemění... i kdyby to všechno mělo zčistajasna skončit, budu šťastná za ty chvíle kdy jsem byla s Tebou, že se mi splnilo něco, po čem jsem tak moc toužila ,až jsme tomu přestávala věřit. Ať to dopadne jakkoliv, já budu vědět, že jsem nikdy nebyla šťastnější a že to tak zůstane ve mně napořád. A teď jenom doufám, že si tohle nikdy nepřečteš :)