Zrádce či přítel ?

Láska…Jak prosté slovo.Co vás napadne když jisté „to“ slyšíte?
Štěstí,radost,vaše milovaná osoba? Nebo naopak smutek,spadne vám slza z oka, ale též se vybaví milovaná osoba s neopětovanými city?
Co je to vlastně láska ? pouhý cit, nebo by se snad dala přirovnat v vodě, vzduchu, slunci ? Bez toho se přece nedá žít. Plno z nás se těší na východ slunce, až se jim znovu zalesknou oči v jeho záři a obejmou svou „lásku,miláčka,zlatíčko“ / Říkejte si tomu jak chcete /
Mnoho dívek je poblázněno do hudebních idolů, do známých hezounků ze školy. Platonická láska…Ano o té chci psát. Dříve mě kdysi přišlo směšné.. Jak někdo může milovat někoho, koho nezná ? Existuje snad láska na první pohled ? Nikdy sem na to nevěřila. Lidé neuvěří, když sami nepoznají .Avšak když sem ho poprvé uviděla / V mikině kterou nosí snad pořád, s bláznivým úsměvem a hvězdičkami v očích / ...Jako by mě naplnilo jakési pochopení.
Teď si mohu klidně dovolit říci že platonická láska existuje. Je to bláznivé, že ? … Ano, život je bláznivý, láska je bláznivá…Přece jen mě řekněte co by bylo v dnešním světě normální. Definici normálnosti nikde nenajdete, nesnažte se.

Ale vrátím se k mé otázce. K otázce na kterou už dlouho hledám odpověď ,avšak stále nenacházím.
Co je to láska?
Je to zrádce či přítel ? Spojenec nebo protivník ?
Vrah či nevinnost sama ?
Proč je láska pro některé lidi bolest a ne cit? A kdyžby však láska byla zrada, proč zrada bolí ? Proč ani slunce nedokáže zapálit vyhaslé srdce?
Proč kvůli lásce dochází k předčasné smrti ? Proč čím dál více dívek a chlapců má šrámy na rukou ?
Tak je láska dobro nebo zlo ? Samozřejmě má své klady i protiklady,avšak proč je na ní dobrý vždy jen začátek a končí nešťastně ?