Proč čekám?

Čekám na soud, čekám až se konečně dozvím odpoveď na mou otázku. Čekám jestli budu konečně vědět proč, nebo budu dál pátrat. Já vím, asi pátrat, ale přeci jen malá naděje, ten kousíček mé duše věří, věří v tvou odpověď, proč se to muselo stát. Přála bych si jen vysvětlení. Nic víc. To je toho moc?
Proč nevnímám svět,
proč tolik chci tě zpět,
proč v černé noci mizím,
proč jsem stín,
proč ty jediný mě pořád vidíš,
ale nad jinou sníš?

Proč tu sedím a čekám,
proč marně doufám,
proč ty jsi mi popletl hlavu,
proč ztrácím se v davu?

Za to všechno můžeš ty. Proč jsi to udělal? Chtěl jsi mi to oplatit, chtěl jsi mi ublížit? Kdyťˇtakový nejsi! Proto jsi mě zaujal. Tvůj styl je přesný opak tebe, ale obojí se mě líbí.