je láska jen pro anděli a dobro?!

Láská. Slovo mnoha významů a druhů. Ale tímto slovem se tu teď nebudu zabývat . Jde spíš o to k čemu patří. Je vždy spojena s dobrem? Mají právo milovat jen dobří? Je láska jen pro anděly? A proč? Proč nemůže milovat i ďábél? Láska by měla patřit oboum stranám. Kdo přišel vůbec na to jak to s ,,ní´´ je?
Já myslím že láska není něco specifického pro jednu vlastnost. Je to cit mnoha rozměrů. Jakýchkoliv. Miovat prostě může kdokoliv. Ať už mlád či stár, bohat či chud, ženat či svobodný, špatný či zlý, mrtvý či živý. Ano i neživé věci mohou milovat. A je na tom něco špatného? třeba kámen má vlastně lásku k zemině kde leží:-) Není to asi přímo láska ale to ,,něco,,. Ale to už je diskutabilní otázka.
Podlé mého tedy láska není jen pro anděly, ke kterým vždy patřilo dobro. Jsou například ale i temní andělé, kteří mohou také milovat. A jejich láska může být plnější než těch dobrých. Je tu plno živého které má na tento cit právo. A nikomu nenáleží to soudit. Když si člověk řekne nojo ten krade lže atd. je špatný nezahzuj se s ním. Ale proč by takový člověk nemohl mít nějaký cit, třeba ho k tomu donutili jen životníé události. někdy do nečeho spadneme a najednou si uvědomíme že není cesty zpět. A takové lidi často naše okolí odsuzuje. bere je za špatné, kteří prostě nemají nárok. Neodsuzujme tedy lidi, nejdřív suďme sebe a pak druhé. A jestli se najde bezchybný člověk(o čemž pochybuji) tak jen ten je schopen soudit. Ale takový není. každý udělá někdy nějakou chybu. A přesto může milovat, mít rád, cítit.