Ráj bez lásky...

Kdysi mi někdo nabízel ráj: „Můžeš mít peníze, drahé šaty, šperky, štěstí, můžeš mít vše na co si vzpomeneš!“
-„V čem je háček,“ zeptala jsem se.
-Nemůžeš mít lásku. Zvolíš-li ráj, musíš žít bez člověka, který by tě miloval. Ale tobě to za to přeci stojí! Vždyť se koukni – po každém nepodařeném vztahu jsi nešťastná a zoufalá! A že těch nevydařených vztahů nebylo málo ... ten poslední byl hodně bolestivý, že? Tak neváhej – vždyť můžeš být šťastná i bez toho! A hned! A ne stále jen čekat a zkoušet, kdo za co stojí. Stejně teď lásku nemáš!“
-„Můžu mít peníze, drahé šaty, šperky, štěstí, dokonce vše na co si vzpomenu, ale já nechci! Nechci nic z toho! Chci lásku! Hledám lásku! To je to o co se celou dobu snažím! To proč jsem pokaždé tak nešťastná, zklamaná a zoufalá! K čemu by bylo mé dosavadní snažení, když bych věděla, že to nikdy nesmím najít!? I když nemám lásku, mám naději v ní! Možná jsem hloupá a naivní, ale stále jsem nepřestala věřit! Jsou miliardy rybiček v moři zvaném svět a jedna tam musí čekat na mě!“
-„Můžeš mít ráj a vybereš si trápení? Nechápu vás lidi! Každým dnem se trápíte a čekáte co může přijít! Nemáte nic jistého a stejně věříte! A spoléháte se jen na svou víru! Copak tě to čekání neunavuje a zklamání nebolí? Copak bys nechtěla vědět co přijde a vědět, že bude stále jenom dobře?“
-„Nechtěla! Bez zklamání neexistuje štěstí a bez bolesti láska! I když každým dnem brečím a bojím se zítřka, stále doufám, že přijde něco krásného a když ne? ... Život nabízí spoustu druhů bolesti a to jaká je jejich síla a intenzita záleží pouze na tom, jak moc jste milovali. To, že věřím mi dodává naději a posouvá k dalším a dalším zítřkům. Co z toho, kdybych věděla, co mě čeká. Věděla bych sice, že budu šťastná, ale už by mě nikdy nic nemohlo překvapit.“
- „Volíš raději bolestivou cestu, než abys byla šťastna v ráji?“
-„A jde to, být šťastná bez lásky?“ ...