Jenoho dne potkáte člověka

Každý ho musí jednou potkat…

Za život poznáme stovky lidí.Někteří jen proplují naším životem,pozdraví,usmějí se a jdou dál.A někteří tady chvilku setrvají s námi.Povídají si s námi a my si přejeme,aby nikdy neodešli.Všichni ale jednou odejdou a my znovu začínáme hledat…Kolikrát za život jste si řekli,že jste milovali?Já asi 100x ale přesto vím,že jednou jedinkrát přišel člověk,na kterého vím,že nikdy nezapomenu.

Každý ho jednou potkáme.O jeho existenci se většinou dozvíme,až když odejdou a nám začne v srdci cosi scházet.Napřed si říkáte,že je to zase jeden z těch lidí,co za pár měsíců odejdou a vy půjdete dál,ale pak zjistíte,že dál jít nemůžete.Říkáte si,co to jen je?Proč se mi tak neuvěřitelně moc stýská.Máte pocit jakoby to byl konec vašeho života,jako byste najednou ztratili smysl života.Najednou jste opuštěni i když okolo sebe máte kamarády,rodinu.A uvědomíte si:

Že jste se změnili.Nevíte jak,nevíte v čem,ale jste jiní.Možná dospělejší,možná rozumnější,citlivější,opatrnější.
Napřed jsem si říkala,že je to zase nějaký člověk se kterým se za rok už nikdy neuvidím,popovídáme si a každý půjde dál svou vlastní cestou.Jenže jakoby se od té doby co odešel zastavil čas.Všichni okolo mi přijdou tak strašně obyčejní,tak příšerně stejní.Ale ten člověk byl jiný.V jeho přítomnosti se cítíte úplně jinak,cítíte se být konečně sám sebou,cítíte jak vám buší srdce a přejete si, aby ty chvíle nikdy neskončili.Ale vše jednou končí.

On pak odejde a vy hledáte důvod,proč ráno vstávat,proč se snažit dobře obléknout,proč si nějak upravit vlasy.Vy se přece nechcete líbit jim,chcete se líbit jednomu jedinému
člověku,který je ale už pryč.
Možná se odstěhoval,možná změnil školu,přestal s vámi chodit na trénink,nebo vás už prostě nechtěl vídat.Jsou desítky důvodu,proč je konec.Ale vím,že vždy přijde a vím,že to strašně bolí.Nemůžete čekat že za den nebo měsíc budete ok.Možná za pár měsíců přestanete vzpomínat,ale nikdy nezapomenete.Nedá se na to zapomenout.Když jdete městem,vzpomínáte jak tu byl s vámi a co právě říkal.K večeři máte špagety-tohle jídlo vždycky miloval,v televizi pouštějí Falling slowly-jeho oblíbená písnička,pak jdete kolem krámu a říkáte si,že tuhle značku miloval..Jsou to jen nepatrné drobnosti ale vy víte, že už s vámi bude do konce života.Ve vašich vzpomínkách a víte,že nikdy nepřijde nikdo podobný. Ano, bude ještě dost lidí,které budete jistě milovat,ale přece jen..jedna láska bude vždy větší než ty ostatní.Bude mít tu sílu vás rozplakat,když si jen vzpomenete.Tahle láska je nekonečná.Bude s vámi až do konce života..Tak si jí važte a i když budete brečet,řekněte si,že vlastně máte štěstí,že jste potkali někoho,jako byl on.Otřete si oči a běžte dál,poznávat nové lidi.Jednou se totiž znovu zamilujete…