má to vůbec cenu?

Včera jsem si řekla DOST!..Už je konec s láskou...je mi sedmnáct a už jsem přesvědčená, že to nemá cenu..naši se po sedmnácti letech manželství hádají už i po telefonu..a tak si říkám, jestli to vůbec má cenu. Mám hledat tu pravou lásku? A existuje vůbec? Když jsem byla malá, tak mi mamka říkala, že pro každou z nás si jednou přijde pan dokonalý...ale není to jen pohádka? Není to jen kec pro malé holky? Jo! Podle mě je to kec. Můžu se snažit sebevíc a přítele nenajdu. Přestanu se snažit a on přijde sám..ale je to parchant..buď mě podvádí, nebo mě jen využije jako náhradu a nebo po mě chce jen sex. Pro mě jsou zatím smyslem života mí přátelé. Bez nich bych nedokázala dýchat a pro některé mám vzkaz---
"Já vím, že sou v životě chvíle zlý,
kdy se mi vůbec nic nedaří.
Kdy štěstí se ani trochu nechce smát a smůla mě provází, že život je zvláštní a plný nesnází..
to už dávno vím a znám,
že člověk často na své chyby doplácí..
hlavně, že pár přátel mám.
ti, co mě drží v nouzi nad vodou
ti, co mi v těžkých chvílích pomohou"
(Holki..Přátelům)
Láska je pro mě zatím tabu, ale mám to štěstí, že jsem poznala přátelství...moje zlatíčka..položila bych za vás život i dvakrát, kdyby to šlo...Miluju vás a nikdy nepřestanu. Vím, že se na vás můžu spolehnout a vy přijdete..a vy víte, že jsem tu pro vás 24hodin denně.
A abych už konečně přestala kecat, tak říkám naposledy...přestala jsem lásku hledat...jestli bude chtít, tak si mě najde sama. Možná mi zůstanou ty nejkrásnější okamžiky života skryty, ale já s tím nic nenadělám..nechci zase naletět těm parchantům, co mi jen ubližovali...Ale děkuju životu za svoje přátele.