Tak takhle by to bylo...

Krásná milá osůbka, na který mi moc záleží. Holka, která to má v hlavě srovnaný a ví, co je důležitý.
Jak bych jí jen řekla, že ji miluju? ...už tak dlouho.
Staví se u mně, já otevřu okno a podívám se, kdo zvonil. Uvidím ji a mám hroznou radost. Usmívám se na ni a ona mi řekne ,,Čau, jdeš ven?"
Obléknu se a běžím za ní ven. Tam ji obejmu, ona mi dá pusu a ptá se ,,tak jak se máš ty moje zlatíčko?"
Řeknu jí, že mi hrozně moc chyběla a že jí mám moc ráda.
Rozejdeme se cestou do parku. Pozoruju její oči, řasy, nosík a krásnej úsměv.
Sluníčko jí pálí do jemný tváře a lesklý vlasy se jí vlní na ramenou. Dotknu se jejího ramene...jen tak, protože jsem šťastná, že jí vidím.
Sedneme si na trávu a já jí dám kytku do vlasů. Pokrčí nos a usměje se. Bude mi vyprávět, jak se měla a na co všechno si vzpomíná.Na zážitky, který máme i společný.
Vytáhne si cigaretu a bude si chtít připálit.
Zapalovač jí zase ani neškrtne a tak ho zahodí do dálky a usměje se na mně se slovy ,,máš ohýnek?"
Musím se na ní usmívat taky a pořád. Podávám jí oheň a povídáme si dlouho a dlouho.
Lehne si na moje koleno a kouká se do nebe.
Pozoruju každou část jejího obličeje, každý kousíček. Mám jí u sebe, konečně je zase zpátky a já tomu snad ani nemůžu uvěřit. Tak moc mi chyběla.
Hladím jí po vlasech a přeju si tak zůstat do konce života.
Pak se posadí přede mně a mám jí plést copánek.
Hraju si s jejími vlasy a odložím její kšiltovku vedle sebe. Snažím se vytvořit copánek, ale moc mi to nejde.
Pramínky vlasů točím a motám mezi prsty...Pak ji konečně obejmu a řeknu jí ,,zlatíčko moje, já tě miluju"

...tak takhle by to bylo...

...takhle by to bylo, kdyby tady byla...

Nakonec se dívám na své ruce. Nehraju si s jejími vlasy, nepletu copánek a netočím pramínky jejích vlasů mezi prsty...ale smyčka už je hotová...