Kolikrát už?

Kolikrát už se nám to stalo?

Někdy Tě potkám, a pak tejden chodím jak tělo bez duše. Přemejšlím o tom, jestli to má smysl a vím, že nemá. Dokud nebudeš chtít sama, tak to nemá smysl. Vztah je jak obrovské zrcadlo, které se snažíme pronést životem až do toho nejvyššího patra, a pokud ho jeden nese míň, tak se po čase unaví, zrcadlo pustí a ono se rozbije.

Myslím si, že někdy asi taky uvažuješ podobně jako já, ale pochybuješ. Čekáš na prince, který nepřichází. Věř mi, že bych Ti ho přál. Opravdu hodně. Vlastně na tom musíš být občas podobně jako já, jinak by se nestávalo to, co se občas stává takhle večer u filmu. Jenže ráno se zase pak schováš do své dokonale neprůstřelné ulity za své povinnosti a jsem rád, že mi řekneš alespoň ahoj.

Já už na prince nevěřím. Nevěřím v dokonalost. Nedokonalost je krásná, variabilní. Mně stačí, když mě někdo dostatečně něčím zaujme. Jo, Ty si mě zaujala a já Tebe nejspíš taky. Nikdo není pro nikoho naprosto ideální, vždycky je to o budování, nemyslíš? A mít krásnej vztah dá opravdu hodně práce a sebeobětování. A proč se lidi dneska tolik rozcházejí? Je to jednoduché, jsou více sobečtí, nejsou na druhých již životně závislí, jak bývali kdysi, a obětovat se pro něco jiného než sám pro sebe jim nic neříká.

Někdy si říkám, jestli je ještě možný, abych potkal někoho, kdo bude chtít za vztah bojovat tak jako já. Asi se do dnešního světa nehodím, ale při představě, že bych se měl dát jednou rozvést, mi naskakuje husí kůže a radši budu nadosmrti sám. Dost možná to tak dopadne - od jisté doby až na pár (slovy 2) výjimek mě nepotkal nikdo, za koho bych byl ochoten víc bojovat, vzdát se něčeho. A pokud to necítím, vztah nezačínám.
Čím si mě zaujala Ty? Snad tím, že si tak praštěná a neodsuzuješ moje ujetý nápady? Tím, že ačkoli si žila úplně jinak, máš na jistý věci pohled, kterej je hodně podobnej tomu mýmu. Taky jsi chytrá a osobnost a já si mám s Tebou o čem povídat. No a navíc je tady ještě jakejsi magnetismus, kterej si neumím rozumem vysvětlit.

Není to ale o tom, že by si pro mě byla jedinej člověk na světě! Jen bych chtěl potkat někoho podobnýho, kterej by mě dokázal přijmout i s tím, co na mě není zrovna ideální… Ty jsi prostě jen člověk, se kterým, kdyby chtěl, bych si uměl představit jít společnou cestou.