Bláznivá škola

"Dobrý den."ˇ
"No ahoj Michale. Jak se máš? Něco tě tíží?"
"Víte, pane učiteli, zajímalo by mě...já..."
"No...?"
"Jak se...miluje?"
"Jak co?"
"Milovat!!"
"Ahá, jo ták. No... Jsem sice starší, ale... Myslím, že hlavně... No... Asi... Asi by jsi měl... měl by ses mýt. Jasně. To je důležité. Mýt se. Vůně... je důležitá. Potom bys měl nejspíše číst knihy. A pěkně se oblékat. ANO! Měl by jsi zpívat. A hezky psát, skládat básně, mít dobré známky..."
"Počkat, zadržte. T o je opravdu v lásce důležité?"
"No, když to říkam tak asi jo, né?!"
"Tomu se mi nechce věřit."
"Ale, ale. Co ty smutné tváře? Třeba to tak není. Ale do školy by to bylo dobré. Počkej. Zavolám kolegu."
"To asi nebude nutné."
"Ale jo, vydrž."

...

"Pane kolego, děkuji že jste si na mě udělal čas. Máme tu takovchoulostivý problém."
"O copak jde?"
"Mladý pán by rád věděl, jak má milovat."
"Milovat? Ale to není problém. To je... No když... Když ženě kupujete drahé věcy, utrhujete si od úst,. Když za ní utratíte všechny peníze."
"Cože?"
"No co se divíš, chlapče."
"Já se nechci zamilovat."
"Víš co, počkej chviličku. Pane kolego, když dovolíte."

...

"Tak. Seznámil jsem paní kolegyni s naším problémem. Třeba nám pomůže."
"Dobrý nápad, pane kolego. Samotného by mě to nenapadlo. Tak, paní kolegyně, prosím..."
"No já myslím, chlapče, že to se nedá takhle říct. Musíš to cítit a ono to nějak vypline."
"Výborně, paní kolegyně. Skvělé."
"Vskutku excelentní. Asi jste hodně zkušená."
" No, já jsem to někde četla. Poezie je zázrak."

Závěr: To že je někdo starší neznamená, že je zkušenější. Znamenat to může i to, že toho mnoho zapoměl.