Všude je tma a ty mne chráníš

Dívám se v pravo
vidím jen tmu

dívám se v levo
zase tma

dívám se před sebe
nevidím zase nic
ale cítím

že tam jsi

ty
má touha
můj žal

všechny mé citý
unikají

do tmy...
a nebo

k tobě

Ucítím, jak mi jemně dýchneš na krk a v mysli si vykreslím polohu tvé postavy opírající se rukama o studenou skálu, stojící nade mnou, nebo snad přede mnou ?
O kousek dál vzdychají naši přátelé ve svazcích noci, laciné touhy.
Jsou jedni z těch, tkeří nedovedou odolat.
Nedovedla bych také..., ale ty ano.
Přesto že cítíš jak moc tě chci a já vím jak moc ty po mně toužíš.
Popřeš své city, vášně a touhy.
Pouze zíráš do tmy a čekáš kdy spatříš mne...

Nyní, dívám se před sebe, vlevo i v pravo a vidím vše,
nezměnilo se nic a přece všechno, mé tělo náhle zchladlo a mé oči prozřeli, vidím slzy stékající po tvé tváři, vidím jak se ti tělo pohybuje v mírných otřesech kouskem možná námahou, zbytek ale chtíčem.
Vidím jak ztěžka a těměř nemožně odoláváš tomu co oba chceme a vidím že se to nestane.

Připadám si jak malá holka, jak kdyby tys byl mým strážným andělem, strážným andělem a také jedinou polovinou našeho páru, jež je schopna kousku zdravého myšlení ve všech situacích.

Oni podlehli, vejde mi toto znění znovu na mysl, oni ano, já také, ale ty, ty nikdy.

Ruce ti ovinu kolem pasu a schoulím se k tvému horkému, třesoucímu se tělu.
Tady jsem v bezpečí, před okolím, před nebezpečím i před sebou samou...
Miluju tě