Přátelství X vztah

Nevím čím to je, ale přátelský vztah mezi mnou a téměř jakoukoliv dívkou mi vyhovuje víc než nějaký vážný vztah. Snad je to mými prozatímními zkušenostmi z předchozích pokusů vytvořit si vážnější vztah a ne jen něco krátkodobého. Někdo by si teď mohl myslet, že jsem blázen, když ve dvaceti letech hledám vážný vztah. Nepřijde mi to nijak bláznivý, vždyť co je špatného na tom že chci být šťastný a mít vedle sebe někoho, na koho se můžu spolehnout, někoho komu můžu věřit.
Na nějakou dobu jsem to vypustil z hlavy s úsudkem, že než aby mi pořád někdo lhal nebo vyčítal moje chyby a nedostatky, to že mám kamarádky a kamarády, to že si jednou za čas zajdu s někým na pivo, budu raději sám… Přece jen jsem normální kluk, rád se bavím, rád poznávám nové lidi, ale samozřejmě láska je pro mě hrozne moc důležitá, a pokud miluju a jsem ve vztahu šťastný, tak nemám důvod někomu ubližovat. Ale kvůli lásce se přeci člověk nemůže vykašlat na přátele.
Teď když jsem sám, tak už nemusím mít strach se podívat a usmát na hezkou slečnu, s tím že bych pak poslouchal celý večer, jak moc jí tím ubližuju a jestli ji mam vůbec rád nebo podobně… Nemusím se bát jít na plese s někým tancovat, nikdo mi nepočítá kolik jsem toho vypil a tak… Mám kamarádek víc než kamarádů, vím, že za některými můžu přijít s čímkoliv a kdykoliv a pomůžou mi. Jasně, člověk potřebuje lásku, občas se pomazlit nebo pomilovat… Ale když bych si měl vybrat mezi tou tolerancí, obětavostí a porozuměním přátel, a nebo vztahem, ve kterém něco z toho chybí, volím jednoznačně přátelství…