Láska je jen slovo

Existuje láska k rodině a to je docela jiná láska, než ta, o níž si myslíme, že ji cítíme k člověku, který nám padne do oka. Když se to vezme sem a tam, tak cit k rodině je ono hluboké : mít rád. Je to úcta, je to zvyk, je to vděk, je to nepopsatelné. Miluji svoji rodinu.
Podle mě jsou dva druhy lásky. První je ta k rodině, kterou jsem právě popsala. A ta druhá...ta druhá neexistuje, i když se o ní mluví( proto je nutné ji považovat za číslo dvě). Nevím, jestli dovedu dost dobře vyjádřit, co myslím slovy, která píšu...
Nevěřím v lásku číslo dvě. Zklamala mě. Zklamala jsem ji. Myslím, že tak nějak nevěříme v sebe navzájem. Láska je obecný název pro zalíbení, sexuální přitažlivost, porozumění...Láska je obecný název pro cokoli, díky čemuž my chceme trávit s určitou osobou čas.
Vždyť i Simmel uvedl jako název své knihy, že Láska je jen slovo ( doporučuji). Ironie je, že hlavní hrdina té knihy byl hluboce zamilovaný...
Touha po blízkosti. Je to všechno, co nám zatěmňuje mysl, ono zalíbení, sexuální přitažlivost, porozumění...Láska je jen označení různých a přece stejných pocitů.
Láska je jen slovo.