Až se mě zeptají........

Až se mě zeptají, zda jsem někdy poznala pravou a upřímnou lásku, odpovím že ano.
A když se mě zeptají, jak jsem poznala, že ta láska byla pravá, řeknu :

„Protože jsem cítila hřejivý pocit ve svém srdci. Když jsem byla s ním, když jsem šla za ním a i když jsem od něj odcházela. Když mě políbil, nechtěla jsem aby přestal.
Když mě objímal, nechtěla jsem aby mě pouštěl, protože jsem cítila nádherný pocit bezpečí.
Když jsme byli spolu, čas běžel jako o život a nás to mrzelo.
Celý den uběhl jako 60 minut, ale polibky na svých rtech ucítím navěky. Sex byl procítěný, silný a zároven něžný a láskyplný.
Jeho pusinky na člo, na nos, na tvář.................Ty dětské pusinky na moje rty, sladké jako med a plné lásky. Jeho doteky, kterými mi dával najevo, že mě miluje, když to slova nedokázala vyjádřit.
Jeho pohledy, kterými si mě prohlížel jako kdybych byla svatý obrázek. Jako kdybych byla to nejkrásnější, co kdy v životě viděl. Jeho láskyplné přezdívky, odendavání vlasů z očí, končíčí rozlučné pohledy, těšící se gesta, krásná mimika.
Pod mým úsměvem se i jeho vzteklý obličej mění na radostný obličej. Láska byla všude kolem, kdy jsme byli spolu a svět patřil nám. Existovali jsme jen my dva. On a já. Byl to náš život, ničí jiný.
Člověk prostě cítí, když miluje.“

A když by se mě ještě zeptali na další pocity, jen bych s blaženým úsměvem koukala před sebe a přála bych jim cítit tu samou krásu.