Ty a já

Ty a já… Čekáme na slova, která si začnou rozumět. Jsme tak odlišní, jsme tak stejní. Tančíme stejným tancem na odlišný rytmus. Dva paralelní světy. Propleteni, osamoceni? Chci abys žil pro mě, pro svět, jenž ti otvírám. Chci abys tančil, piruetami mě uváděl do rozpaků. Pár měsíců v mých očích, pár let ve tvých očích? Změnili jsme se… Přizpůsobili jsme se… Mýlila jsem se, mýlil si se. Lásko….

Zachtělo se nám rozumět. Společně čekáme, bok po boku odlišnostem. Naučila jsem tě lásce, naučil jsi mě naplnění. Prosím… Neodcházej …Zůstaň alespoň na chvilku, protože pokaždé když odcházíš zůstává mi v hlavě tvůj hlas:“ Opouštím tě…“ a já se sama sebe ptám…: „Pro teď? Nebo navždy?“

Společně utváříme naše sny, náš osud. Přeji iluzím: Žijte dlouho, věčně…
Co si mám zapamatovat? Tolik myšlenek, vzpomínek…Jsi jako pavučina, jsem pavouk, kterému někdo krade lásku a mění jí v bolest. Pohlaď mě, ještě chvíli zůstaň. Tvůj úsměv…Smích… Slzy… Dotyky, stopy, hlas, pohled, dech…Bolest, něha….

Budu si pamatovat Tebe…Pro teď, navždy….