Z hlubin duše

Já ani Ty nikdy nebudeme perfektní. To je samozřejmá věc, protože perfektní není nikdo. Oba dobře víme, že jsi jiný než já. Mnohem jiný. Jsme dva lidé – dva různé světy, které se navzájem samy sobě otevřely...


I'm not a perfect person


Zrovna tak Ty, stejně jako já, jsme udělali spoustu věcí, které bychom nejraději vzali zpět. Které jsme nikdy nechtěli udělat ale stalo se a hodiny, týdny a roky neúprosně ubíhají stále dál s naším svědomím. Čas se nedá vrátit zpět...


There's many things I wish I didn't do...


Ale stále žijeme a pokračujeme dál. Učíme se, jak projít životem a neopakovat stejné chyby. Učíme se zkušenostem, které nám pomáhají neubližovat tak krutě, jako v minulosti a bez domyšlení následků, které si dnes neseme s sebou a velmi jich litujeme, neboť jsou těžké, jako kámen. Kráčíme, každý zvlášť, spojeni jen bytím. Něčím, co nás žene vpřed. Možná jsme propojeni i myšlenkami, jen nikdy nebudeme mít společná srdce...


But I continue learning


Jeden kámen v každém z nás máme stejný. Jsou jako dvojčata. Jsou to kameny, které značí věci, co máme jen mezi sebou. Nevím, jestli je někdo z nás dvou vůbec odpovědný za to, co se stalo. A stalo se mezi námi vůbec něco? Cítím, že se neustále něco děje a mění, ale vůbec nechci vědět co. Jen vím, že ty dva kameny obsahují věci, které jsme si nikdy udělat nechtěli. Něco, co jsme ani jeden nechtěli připustit. To, že spolu jsme a nejsme, ta neustálá nerozhodnost, lhostejnost, a možná i přetvářka nás zraňuje – tedy, vlastně mě. Vůbec netuším, co si o tom myslíš Ty a jestli to vůbec vnímáš...


I never ment to do those things to you


A tak pořád cítím potřebu něco říct, něco vyjádřit, než se objeví to podlé, hnusné slovo, které značí nejistotu budoucnosti. Slova mi splývají v pouhé myšlenky a nedají se ucelit. A když mlha kolem nich najednou mizí, ztrácejí smysl. Tolik Ti toho chci říct, ale přece nechci, aby ses to někdy dozvěděl. Chci něco sdělit, něco po sobě zanechat, ale nevím co. Poraď. Co chceš ode mne slyšet, než řeknu sbohem..?


And so I have to say before I go...


Možná jen prostě chci abys věděl věc, která je pro mě nejdůležitější. Můj život nikdy nestál za nic, ale to jsem si uvědomila, až když jsem Tě poznala. Až ve chvíli, kdy jsi mě naučil milovat jsem pochopila, že v životě je jedna velká černá mezera... a tu umí vyplnit jen ten cit, který jsme pojmenovali láska. Který vzplanul jako suchá sláma ale hoří dál, jako nekonečně dlouhá cesta do pekel, po které všichni kráčíme. Našla jsem tak důvod pro sebe a své činy, pro svůj celý život. Pro ten důvod jsem chtěla změnit to, kým jsem bývala. Argument pro to, jak začít úplně znovu a líp. A tím důvodem jsi Ty...


...that I just want you to know
I've found a reason for me to change who I used to be
A reason to start over new...
… and the reason is You...


Tolik bych se chtěla omluvit za to, co si myslím. Ubližuji si tím a pokud to ani není pravda, očerňuji tak bezdůvodně i Tebe. Možná je Ti to jedno, ale možná Tě zraňuji už jen tím, co jsem napsala a co teď čteš... Nebo by ses měl možná omluvit Ty. Za to, že jsi dovolil, abych o nás, vlastně mně a Tobě, takhle přemýšlela... Nebo máš na srdci víc?


I'm sorry that I hurt you


Snad je to jen pro teď, možná na celý život. Přemýšlet o tom, co by bylo, kdyby nebylo to či ono a naopak. Sama jsem řekla, že jsem ve věcech života hloupá a naivní a to se zřejmě nijak rapidně nezmění. Nebudu myslet na to nemilé, na tu prázdnotu, kterou jsem cítila při pomalém odlučování. Ta stuha, kterou jsme snad byli svázáni, se mučivě pomalu trhala a to bolelo ze všeho nejvíc...


It's something I must live with everyday


I přes ten všechen smutek a bolest, které jsem si sama vymýšlela nedokážu uvažovat negativně v souvislosti s Tebou. Pořád ve mne hoří ten plamen a neuhasne nikdy. Možná se jen objeví větší, který ho přehluší. Někteří lidé zůstávají vytesáni do mého srdce navždy a bohudík, patříš k nim i Ty a já Ti za to děkuji. Nicméně si pořád přeji vymazat ty chvíle, které byly z těch méně milých...


And all the pain I put you through
I wish that I could take it all away...


Přemýšlel jsi někdy nad tím, jak hořké jsou slzy, které každý den putují do polštáře nebo rukávů, i když s Tebou nemají nic společného?


...and be the one who catches all your tears...


Snad je to jen potřeba vzbudit Tvůj zájem, o kterém si vůbec nejsem jistá, třeba ani nikdy žádný nebyl? … Chci abys to věděl, měl bys to vědět. Milovat je pro mě stále mnohem víc, než si dokážeš představit. Je to víc než jen cit... je to touha, žádost, pýcha, strach a bolest, ale i síla, rozkoš, náš největší poklad... nejsou pro to slova. I samotné slovo milovat je tak strašně málo...


That's why I need you to hear...


Změnilo mě to, snad k lepšímu. Budu Ti za to vděčná do konce svých dnů. Naučil jsi mě milovat...


I found a reason for me to change who I used to be
A reason to start over new...


Ty... tak krásné slovo...


...and the reason is You...


Byl jsi toho všeho krásného příčinou...


...and the reason is You...


Ani teď, po tom všem nebudeme perfektní... Nikdy jsme tohle nechtěli... Nedokázala jsem nikomu ublížit. I tomu jsi mě naučil...


I'm not a perfect person
I never ment to do those things to you
And so I have to say before I go...


Ukázal jsi mi část sebe. Takovou, kterou jsem nikdy nepoznala. Jen nevím, jestli to byla ta, co mě snad milovala nebo co mi ublížila...


I found a reason to show
A side of me you didn't know


Chvíli jsi byl důvodem pro všechno, co jsem dělala, celého mého bytí...


A reason for all that I do


Snad tušíš, co bych teď chtěla udělat. Ale nejde to... Miluji Tě a vždycky budu...


...and the reason is You...