City

V ruce svírám útržek papíru, na kterém jsou napsané verše pro něj.... Chci ho pustit po vodě...Ale nevím co by bylo lepší: kdyby ho ten člověk našel a přečetl si ho...nebo...kdyby ho ani nespatřil plout po vodě a nedozvěděl by se nic...
Venku se stmívá a já stále nevím jestli mám či nemám... Je to težké,to rozhodnutí... To rozhodnutí změní můj pohled na svět ... Buď mi opětuje ty city a nebo prostě...(sakra jak je težké říct to)...jen obyčejná holka(kamarádka),ke které necítí víc než čistě přátelské city...
Znovu a znovu si pročítám naše sms...tak...tak krásné,k zamyšlení...Je tu možnost,že to všechno co jsme prožili,naše letmé dotyky,polibky,objetí nebyly jen čistě z přátelství?