Nikdy nekončící téma

Láska... nekonečná téma, které nikdy nikoho nepřestane bavit, no ne? Ale...jak rozlišit lásku od sympatie?

Vždy jsem si myslela, že láska je, když se vám sevře žaludek, jste nervózní, máte motýlky v břiše, zdá se vám o té osobě a když na ni myslíte tak se pousmíváte...

Ale...já tohle nemám. Ano, možná jsem 2x nebo 3x pocítila vibrace v podbříšku a ano, když jsou nějaké krásně veselé chvilky tak se směji...aji mi chybí, když usínám. Vzpomínám na odpoledne, kdy mě ještě objímal a přeji si aby usínal vedle mě, ale taky si vzpomínám, že když jsem byla doopravdy zamilovaná, tak to bylo jiné, i když ten kluk nestál za to.

Přeci to ale nemůže být jenom sympatie...Nebo ano? Co když si jenom něco sama sobě nalhávám? Lhala jsem i mu, když jsem mu řekla, že ho mám ráda?
Pocítila jsem velkou nejistotu. Já prostě nevím jestli to je láska, nebo sympatie, nebo něco jinčího.

Znáte ten pocit?
Když se nevyznáte sami v sobě?
Hnus...