Pár slov o lásce..

Láska je strašlivě mocná vášnivá záležitost. Neznám jinou činnost či skutečnost, ze které by prýštilo nebo kterou by provázelo tolik emocí jako právě lásku. Opravdu mě nenapadá jiné slovo než vášeň, i když ani ona přesně nevystihuje tu sílu a polaritu. Je to jako na citové horské dráze. Najednou vás popadne strašlivá zlost, kvůli naprosté drobnosti, jindy zase zuřivá, ale většinou neopodstatněná, žárlivost. Myslím, že nejblíže má k tomu stav opravdového čirého šílenství! Pouhé vroucné objetí druhé polovičky vás dokáže naplnit neskutečnou dávkou štěstí a klidu a přitom se občas dokážete dostat do stavu naprosté úzkosti a sebevražedné deprese jen kvůli špatnému výkladu partnerova chování! Je to jev plný protikladů! Obrovský milostný cit a zároveň zloba a nenávist! Je to vášeň? Či opravdu čistá pomatenost? Tato mocná čarodějka mění životy miliónů lidí na celém světě, přináší jim nejdokonalejší slast, ale i nejkrutější muka, tak často vedoucí do spárů smrti. Vždyť kolik již bylo sebevražd spácháno právě díky mučivé lásce! Troufnu si dokonce říci, že každá láska je prostoupena trýzní, kdyby jen v hrůze ze smrti toho druhého. Nejčastěji však bolestí z hádek a partnerových jako dýka ostrých slov. Jaký strašný smutek vás prostoupí, když bez něj jste, jaký stesk! Možná ještě horší, pokud neopětuje vaši lásku tolik jako vy. Nedostatek citu či dokonce nezájem je tak ukrutný nástroj! I když tyto příznaky mohou být někdy smyšlené, právě díky šílenství lásky, což ale neubírá na trýzni mučeného. Cítí-li se osamělý, málo milovaný nebo zanedbávaný, bídný život má. Jak bloudící v mlze hledající východu. Křičet ani rvát si vlasy nepomáhá. Přesto, kdo jednou poznal lásku, již bez ní nemůže nikdy být. Je to jako kdybyste zjistili, že dům, ve kterém bydlíte, má o mnoho půvabných pokojů více, že neexistuje jen vaše jedna strohá místnost. Jak již to jednou zjistíte, nedokáže žít jen v tom svém pokoji, chcete obývat celý dům v jeho kráse! Dokážete pro to udělat cokoli! Změnit se, přehlédnout nedokonalosti obydlí, jen abyste nemuseli opět žít jen v jedné smutné místnosti. Byť dříve jste v ní byli šťastni. A když přece jen to nestačí a vaše srdce je zlomeno, jste opět nutni zavřít se ve své světničce a srovnat se s pocitem prázdnoty. Najednou nevíte, co s časem. Jak jen se mohu bavit pouze zde? Nic tu není! Vše bylo za těmi dveřmi! Jaké strašné sklíčení! Neb bez ní se prostě nedá žít…