Chci, nechci, chci, nechci...

Už od třetí třídy jsem byla zamilovaná do jednoho kluka. Bavili jsme se tak normálně, jako kámoši.A já si přála s ním chodit.
Tohle přání se mi vyplilo o tři roky později. On souhlasil s tím, že se mnou bude chodit. Ve skutečnosti jsme se viděli jen ve škole, ale skoro vůbec jsme spolu nemluvili.
Proč souhlasil s tím, že chce být se mnou, když očividně nechtěl?Chyba byla také ve mě?! Tři roky jsem si přála s ním chodit a když se mi to splnilo byla jsem ráda, ale...později jsem si uvědomovala, že s ním nechci být. Celý roky si něco přeji. Když se to splní, nechci to. Není to zvláštní?
Tohle se mi stalo už vícekrát.Proč když něco chci, snažím se o to, a když to získám, už to nechci? Tohle mi pořád leží v hlavě...