Láska je ILUZE..

To jsem opravdu tak odporná,tlustá,hloupá,arogantní,nudná a bůh ví co ještě??Nevím,ale připadám si tak,a že si o mě někteří lidí přesně toto myslí,dnes,právě dnes jim dávám za pravdu..Neshledávám na sobě nic, na co bych byla pyšná,vše,celá má osoba mi přijde jako přesný opak toho,co by mohl kdokoliv obdivovat nebo dokonce,což je opravdu nepravděpodobné,MILOVAT..
Poslední 4,slovy čtyři měsíce pro mě znamenaly mnoho..Byla jsem konečně,vlastně prvně OPRAVDU šťastná.. Jaký byl ten důvod?? prostý,prostý jako je nebe modré,ale přesto tak složitý.. Byla to LÁSKA,láska k jednomu člověku.. Člověk,s nímž jsem chtěla strávit celý svůj zbytek života..Chci stále,ale možná,kdo ví,objevila se tu jedna krásná,hodná,milá,originální,inteligentní a úžasná slečna,slečna,jenž bude mít to stěští a ten človíček,jenž ho MILUJI bude patřit jí.. Té,která si zalouží jeho LÁSKU.. Co jsem taky čekala?!Přece tak úžasný človíček nemůže patřit mě,takové trosce..
Na druhou stranu,je opravdu tak úžasný,skvělý a prostě božský jak si myslím?? Jsou to 3 dny co o něm nemám zpráv,ani jedna maličká indície že je ještě stále můj..Princové přece mají své posly..K tomu všemu se mi dnes v noci zdál sen,sen jenž mi nedovolil opět zavřít oči..Ne proto že by byly dosytosti odpočaté,ale proto,že viděly,i když jen ve snu ohavný obraz,vlastně spíše film..Hlavním hrdinou byl ten,jemuž jsem darovala své srdce,a on mi ho zřejmě jako všichni před ním,vrátí na prach.. Davídek,je ona postava,byl tam s krásnou,hodnou a inteligentní princeznou,bylo vidět,že se opravdu zbožňují a dýchají jeden pro druhého..Vlastně jsem ji ani nemohla nenávidět,Davídek by si přeci nevybral někoho kdo je hoden nenávisti.. A zkuste si nenávidět tak krásný úsměv,bytost s tak úžasným charismatem.. Ale ten pocit bezmoci,že ten jehož miluji už dýchá pro jinou a já s tím nemohu nic udělat,protože on už si vybral.. Proč si tedy o něm stále myslím že je úžasný?? Protože mi dal to,co nikdo,chtěl se stát mužem a já měla tu čest splnit mu jeho přání..a že mě MILUJE bez nároku na cokoliv..Pocit štěstí,co je to pocit štěstí??to se nedá jen tak lehce popsat,asi tak,že Vám nic nepřijde nemožné,že vše má jen tu dobrou stránku a vše berete s úsměvem.. Toužíte být s ním co nejvíce,na úkor všech a všeho.. Je to nádherný pocit,když vidíte že má opravdu upřímnou radost z toho že Vás vidí.. a to jste se neviděli jen pár hodin..
A je to tu,poslal posly,teď už vím alespoň maličko co se děje.. Není si jist,jist svou LÁSKOU ke mě..Prý mě MILOVAL,alespoň mi to říkal a ne jedenkrát..,a teď?? Opravdu se může ten cit jen tak vytratit??lze se ráno probudit a říct si"Ne,já ji nemiluju.." Nevím a doufám že to nejde,doufat ale nestačí.. Chápu jeho krizi,měla jsem jich během našeho úžasného vztahu několik,přemýšlela jsem a hlodalo ve mě,zda-li ho opravdu miluji.. Pokaždé mi ale došlo že ano,že je to on,pan Dokonalý..Ale on?? co si počne on,sám se sebou.. Nejhorší je přece být sám..
Neviděla jsem ho téměř dva týdny,myslela jsem naň každý den,každou chvilku,co asi dělá,jak se má,jak se cítí.. Přesto to bylo jednodušší,protože jsme se neviděli,dnes jsem uzřela jeho tvář,jen na fotografii,nemohla jsem od něj odtrhnout oči,prostě to nešlo.. O to je to těžší..Teď naň myslím neustále a modlím se proto,aby se správně rozhodl,aby poslechl srdce,ne rozum,rozum sic radí,ale srdce je ten důvod proč lidská bytost dýchá a je či není šťastná..
Vím jak to dopadne,smiřuji se s tím,pomalu a těžce,ale co mi zbývá,mé srdce puká na tisíci místech,pláče a začíná se drolit na jednotlivá zrnka prachu,a co je jedno zrnko prachu na poušti..Sic je její součástí,ale když je odfoukne vítr,nic a nikdo po něm nevzdechne..