Láska

Láska

Nádherné slovo, jenž drží v naději celý svět. Mnoho lidí ji vyznává, ale mnoho lidí je slepých. První láska - nedá se na ni zapomenout. Dává mi všechny vlastnosti člověka: radost, vítězství, bohatství, upřímnost, sebevědomí, ale i smutek, někdy hanbu, ublíženost a přátelství. Jedině láska tyto ingredience míchá náležitě bohatě.
Láska mě držela při životě, ale také jsem chtěl pro ni zemřít. Dávala mi bolest i radost, momentálně jsem z ní bohatý a naučila mne žít vůči člověku.
Býval jsem jiný, láska mě změnila. Nejhorší je, když v ní člověk doufá, dává vám kapky neděje, světýlko v dálce, mění lidi na zoufalce. Propadal jsem v beznaděj, hroutil se mi celý svět. Láska má mnoho tváří, někdy hledí, jak vám ublížit, jindy je milá k roztrhání.
Absurdní je, že láska má dávat pocit štěstí, naplnění, jistoty a odvahy. Jenže kdepak, tak to dávno není.
Snadno se láska prodává i kupuje, je to k zamyšlení? Inu kdepak, opět dávno není.
Láska bere život, děti, vzpomínky, majetek i pomyšlení. Já to vzdávám, vždyt jsem to já. Já lásku dávám, to je hlavní, co mi nese tato paní? Neodpovím, neznám sám, nosí zradu, tak proto se jí vyhýbám. Láme vazy, dává život, co mám dělat? I tak ji miluji.
Tak co je láska? Radost nebo trápení? Je to, co člověk si z ní vytáhne, rozum však to není!
Končím slova Lásky, už tak mi dělá vrásky. Kritiku at dělá Bůh, vy všichni z lásky nemocní -uzdravte se ... .. . . .