Láska...

Pokud jsme do někoho zamilovaní, Jsme si jistí, že je to náš životní partner a nikoho jiného na světě už takhle milovat nebudeme. Ve skutečnosti je to ale úplně jinak.
Když je nám pět, jsou to dětské lásky. Nejste zamilovaní i když vám to tak připadá. Ani nevíte, co to slovo láska je. Je to spíš jen velké kamarádství a nic od toho neočekáváte. A teď si říkáte, co ty dětské pusy. Ty také vůbec nic neznamenají. Jsou to spíš pusy kamarádské.
Když je nám tak 12, máme pocit, že být bez partnera, je prostě k nevydržení a hlavně je to out. Není to ale pravda. Mermomocí musíte mít partnera a pak jste akorád nešťastní. Stojí vám to za to? Já myslím že ne. Je lepší počkat a najít si partnera,kterého bydete opravdu milovat.
Kdyžjste plnoletí, už si pomalu začínáte hledat životního partnera. Samozdřejmě, že se to nepodaí hned.Několikrát určitě šlápnete vedle a budete zase sami,ale opravdovou lásku,jednou určitě najdete.Dříve nebo později.To už je jedno.O jeden den dříve nebo později.Co na tom zaléží.Důležité je, že svého partnera najdete.Nemá smysl brečet nad každým nepovedeným vztahem.Musíte si říci, že se pro vás najde mnohem lepší partner, který si vás bude opravdu vážit. Takový jako byl ten předešlí,si vůbec nezaslouží,aby jste kvůli němu chtěli provést něco,co by vás poznamenalo na celý život.Nemá cenu brečet nad rozlitou kávou,ale má cenu snažit se,aby se vám to samé nebo něco podobného nestalo znovu.Aby jste znovu netrpěli.Až přijde čas,svého životního partnera určitě najdete.
Netrapte se.Žádný člověk nezůstane nikdy sám. To mi věřte.