Nejistota

Chci jenom upozornit, že následující řádky nemusí příliš dávat smysl, neboť přesně nevím, co chci psát. Nechám tomu volný průběh, jen hodím na papír to, co se mi momentálně honí hlavou.

Venku mží. Já sedím ve svém pokoji a cítím se jakoby ochromen. Téměř nejsem schopný pohybu. Před chvílí mi přišla SMS, která mi zrovna nepřidala na jistotě, která mi už tak předtím trochu chyběla. Začal jsem pochybovat o vztahu s moji holkou.

Chodíme spolu asi od konce dubna. Až na pár neshod a někdy na nedostatek mého času, to je( nebo možná byl ?) skvělý vztah. Nikdy jsem nikoho tak nemilovat, jako právě ji. A ona, jak mi napsala, taktéž. Jednoho dne mi ale vyčetla jednu věc, kterou jen těžko dokážu změnit. Mám to prostě v povaze. Nijak vřele jsme se nerozloučili, i když jsem já věděl, že zítra odjíždím na dva týdny pryč. To jsem ji následně napsal v sms a jí bylo líto, že se tak dlouho neuvidíme, protože ona odjíždí za týden taky pryč a vrátí se až dnes. Omluvil jsem se ji, že jsem jí to neřekl a aby pochopila, že jsem neměl zrovna moc chuť na loučení. Uběhly skoro tři týdny, během kterých jsme si alespoň napsali pár sms a mailů, a já se dnes těšil, že s ní konečně zase zajdu ven. Jenže…

Půl hodiny před srazem mi přišla sms, že nemá čas( což mimochodem- na mě měla vždycky čas) a ať se mám pěkně. Zarazilo mě to. Nikdy mi takovou krátkou sms ,,bez citů“ nenapsala. Nebyl jsem ve své kůži. Napsal jsem ji tedy, kdy bude mít čas. Nic. Žádná odpověď. Co se děje? Nechci si to připouštět, ale je mezi námi konec?

Ta sms asi zatím nic neznamená, třeba to jen moc beru. Když si vzpomenu, kolikrát jsem jí v minulosti napsal, ať se nezlobí, ale že nemám čas, dochází mi, že to taky mohla brát takto…,,nejistotně“. Na druhou stranu jsem jí alespoň napsal, že ji miluji nebo prostě to, co mé srdce k ní cítilo…cítí…a navždy bude