Nenávidím tě..............a přitom tě miluji

Co je to láska? Když jsem byla v pubertě, říkala jsem, že je to "pět písmen potřebných k životu." Ono to tak bylo, do té doby, než se mi do cesty připletl on. Ten, který mi dokázal, že můžu po všech těch zklamáních opět milovat. Ale zapoměl mi zakázat se zamilovat do něj. Lítala jsem v oblacích...Víte, proč se říká, že láska je slepá? Nevidíte chyby toho, koho milujete. Vidíte jen to, co doopravdy chcete. Vidíte pouze to dobré, řídíte se srdcem. V momentě, kdy z posledních sil začne pracovat rozum, je vše pryč mávnutím kouzelného proutku. Začne Vám všechno vadit, hlavně on. Neustále ho z něčeho podezíráte, nevěříte mu. A tam začíná první červík pochybností, kdy se sami sebe ptáte: "Miluje mě vůbec?" Snažíte se vyhledávat jeho společnost, bavíte se se společnými kamarády. A víte, co je největším paradoxem? Ti kamarádi vidí to, co vy nechcete vidět. On Vás nemiluje. Nechcete o tom slyšet, nebudete poslouchat rady svých nejlepších přátel, uzavřete se do sebe a necháte se tím užírat. A pak Vám dá k tomu podnět. Vidíte ho s jinou. Chová se k ní jinak, mluví s ní jinak, dotýká se jí jinak a usmívá se na ní jinak než na Vás. A v ten moment Vám to dojde. On Vás nemiloval. Znám to, vím co se mi stalo. Uprostřed tanečního parketu jsem stála jako solný sloup, myslela jsem si, že mi pukne srdce žalem, nestíhala jsem polykat slzy. Dělal, že to nevidí. V ten moment se stalo to, čeho jsem se bála nejvíc, začala jsem ho nenávidět. Netušila jsem, že opět pocítím tu samou bolest, co při své první lásce. Znáte ten pocit beznaděje? Všechno Vám protéká mezi prsty a vy nevíte, jak dál. Zhroutil se Vám svět jako balíček žolíkových karet. A vy spolu s bolestí cítíte v srdci nenávist a zlobu. Mít po ruce nějaký předmět a praštit jej přes hlavu, jen aby se Vám ulevilo. Ale já to neudělala. Chodila, prosila, psala a volala, vše bylo zbytečné. Bojovala jsem o svou lásku do posledních sil. Lžu, mám síly dost, ale ztratila jsem chuť a smysl bojovat o něco, čemu se říká láska. Umí jenom ubližovat lidem, kteří si to nezaslouží. Proč? Proč musím v životě tak trpět? Cítím v sobě hořkost ke všemu, co má s ní společného. Zakázala jsem si ji. Kvůli něho, hajzla. Nenávidím ho, z celého srdce...a přitom vím, že ho miluji...