Láska není to co vztah.

Když se řekne láska, mnoho lidí vám řekne, že ji právě prožívá.. Často slyšíte tu větu, kde je láska?? Kam se ztratila?! Jenže, když se nad tím zamyslíte, láska se přeci neztrácí... Proč porád slyším tu větu, "budu tě milovat, pokud zůstaneš se mnou...", "jak mi mohl tak ublížit, vždyt já jsem ho tolik milovala a on mě ospustil"

Jenže, myslíte si opravdu, že se láska ztrácí?? Jediný, co se ztrácí je vztah. Většinou si lidi pletou lásku se vztahem.. Jenže láska není vztah. Láska je věčná, nikdy by neřekla "budu Tě milovat, když.." Ta si nikdy podmínky neklade, existuje sama o sobě, nepotřebuje nic, natož vztahy a připoutání. Zatímco vztah říká "bud se mnou, nesmíš mě opustit.."

Čeho se bojíme?? No přeci opuštění a samoty, tak si chce každý člověk pojistit lásku pevným vztahem, ale láska se nedá svázat ani pojistit, jakékoli omezení lásku ubíjí. Protikladem lásky je strach.. Strach o toho druhého.. Začínáme žárlit a podezírat.. Není lepší tyto dvě vlastnosti nahradit důvěrou a upřímností??

Co se tím dokáže??Myslíte, že kdyby vládla mezi dvěmi lidmi opravdová láska, bez omezení, strachu, podezřívání a žárlivosti, že by se nikdy nikdo nerozešel??!! Ani by nad tím nepřemýšleli, prostě by žili, jen jeden pro druhého, bez pevných vztahů a přesto by láska vytvořila to nejkrásnější pouto.