Soukromý vesmír

Ve vašich životech by mělo být dítě.
Jestli chcete opravdu něco mít, mělo by to být dítě.
Jestli vám něco chybí a nevíte co, je to s největší pravděpodobností dítě.
Dítě je jako vesmír.
Stále se rozpíná, a nemá hranice.
Nedopusťte abyste nějaké hranice vytvořili Vy.
Vy jste tu od toho, abyste mu to rozpínání umožnili.
Jste vládcem vesmíru.
Vládcem, který má za odměnu ještě víc, než o čem mohl kdy snít.
Má lásku dítěte.
Je něco víc?
Nevím o tom.
Vy, co děti máte a máte v hlavě o něco víc než šedivou plenu, Vy to víte.
Vy, co děti nemáte, vám závidím. Máte to všechno před sebou.
A nenechte se zmást. Není řeč o vlastním dítěti. Je řeč o dítěti.
Až budete považovat tenhle text za něco, co byste podepsali, tak jste dosáhli všeho.
Bohužel vám zároveň musím oznámit, že už nejste děti.
Paradox, že?
No a dál už není nic.
Jen nepopsatelně nádherný pocit.

Dnes 9.6.2012 jsem šťastný.
V mém životě je zase dítě.
Děkuju

…
Tak tady neztrácejte čas a koukejte na to vlítnout.
Protože jak známo, samotná výroba takového soukromého vesmíru taky není špatná.