Zázrak
Zázrak
Zázrak. To je Tvá dlaň, která mě hladí po vlasech. Něžná jako motýlí dotek a pevná jako jistota člověčenství, kterou v sobě ukrýváš. Jistota bezpečí, kterou tiskneš do mé ruky při lezení po skalách, po kluzkých žebřících a v mezerách přechodů horské průrvy.
Zázrak. Zázrak náruče. Nacházím v ní klid, když mě přestávají poslouchat ikony v počítači, když znavena mezilidskými vztahy upadám do melancholie, když… Když překonávám sebe samu, své strachy z pavouka, velké můry, výšky rozhledny a bezcitných slov svých blízkých… Zázrak náruče – hojivý lék a zároveň kouzelná expanze množící všechny nádherné pocity blízkosti a sounáležitosti. Objetí nad zeleným údolím, rozšiřující vědomí vzájemné souhry, svobody a úcty k naší lásce, k mechovým polštářkům pod zvědavými kroky, k dešťovým kapkám na nitkách trávy, k fialovým zvonkům lemujících náš víkend.
Zázrak. To je milování, kterým jsi probarvil mé vnímání o řadu nových pocitů, objevů hlubokých prožitků z vnějších i vnitřních dotyků našich těl a duší. Milování dvou bytostí v meziprostoru času, ve voňavé písni lesnatého království s majestátními vrcholy pískovcových skal. Déšť oblékl celou zem do nesčetných průhledných perliček všech velikostí, slunce odělo květy barvami duhy a začínající léto nasytilo všechny tvary přírody věčnou zelení naděje.
Pod námi se prostírá českosaské království, má další malinkatá vítězství na cestě ke svobodě, Tvá touha po splnění nových životních snů.
Naše splynutí vrcholí extází nejjemnějších vesmírných tónů nekonečna, zrychlený tep vášně rodí zvláštní vděk a pokoru. Mnohorozměrná blaženost něžných plátků prožitků prokvétá v barvu ticha…
Prožíváme zázrak. Naše rty tak blízko sebe… Polibek spojuje naše vzájemná vyznání… dvě slova… MILUJI TĚ.
Zázrak. Zázrak lásky.
Dal jsi mi celé království.
Patří mi všechny dešťové perly, vůně lesa i bezpečí hor.
Dal jsi mi své láskyplné srdce, moudrost a stezku do ráje.
Cítím se šťastná a bohatá.
Dal jsi mi celé království.
Dal jsi mi zázrak.
Zázrak lásky.
9. 6. 2002
Komentáře (20)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Levandulko, potěšilo mi, že jsi si udělala čas na tak dlouhou odpověď. "Člověk spatří i v básni oblečené do špatné formy, jiskry netušené krásy nitra". To je, co jsi tak krásně napsala, a co mě pohladilo. Myslím, že tahle krásná věta, by měla být motto, pro Liter. Amatérský literární server. Můžeme si navzájem poradit, ale jak přísluší amatérům někoho kritizovat? Navzdory tomu, že je tady dost těch, kteří by profesionály mohli být. Člověk přijme rád radu, tak jsem to snad myslela s tou kritikou. Jinak naprosto souhlasím, že pochvala je úžasnou podporou. Je to jako dítě, když učíš chodit. Nemůžeš na něj vzít bič. Kdyby se nenašli ti, co mě v mých nejistých krůčcích stále podporují, mezi ně patříš i ty, věř, že při mém naturelu už bych to zabalila. Je mi tu s vámi dobře, a nějak nechce se mi pryč.Moje sandály života, skvělé přirovnání, se začínají už tak trochu prošoupávat, a já musím šetřit krok.
18.02.2007 19:45:00 | Lota
Levandulko milá.K této úvaze už jsem psala.Jen ti chci říci,jak mě dnes tvoje slova pohladila.Pročetla jsem si jeden tvůj komentík už z dávna.Tam říkáš,dáváme tu svá srdce na dlani.Každá ta dlaň tolik podob má.Atd.,abych tě neopakovala.Vím,kritika je dobrá,člověk se určitě zamyslí,a je nakonec lepší než pochvala,která mnohdy udyndá.Vím,že jsou tu i ti,kteří by mohli profíka na lopatky položit.Především jsme tu proto,jak říkáš,svá srdce na dlaň dát.A není důležité,jak to uděláme,ale jak to cítíme.Je krásným pocit, když víš, že tě někdo pochopil a myslím, že v tomto případě není ani důležitý styl.Jsem ráda, že jsem tě poznala.
18.02.2007 12:55:00 | Lota
Ahoj, nebudu se zúčastňovat věčného dohadování kolem hodnocení (já bych ho zrušila). Ale chci ti říct Levandulko i tobě G.P. Ten kdo dokáže napsat takovouto úvahu, musí hodně milovat a to, že se dokáže se svou láskou podělit s ostatníma, to je úžasný. Nenechte se od nikoho znechutit a pište dál. Je nás tu ještě dost, kdo si to rád přečte...Jste oba moc fajn.
...Držím palce...
09.02.2007 18:18:00 | Verule
Nomen omen, říkají latiníci.Dobré jméno "Levandule",jsi si dala.Kytička je to napohled skromná. V její skromnosti se však její vůně rozléhá do daleka.Ba i do oblíbených parfémů celého světa.Vcítila jsem se do tvé krásné úvahy.Umíš žít.Štěstí je zvyk - pěstuj si ho.
Obnáší to dřinu,která stojí zato.Já vím,zase jsem nevymyslela nic objevného.
06.02.2007 10:42:00 | Lota
Já jsem nevynechala-četla jsem ji už dřív. Jsem asi hned třetí v pořadí.Na začátku.Pak jsem k úvahám dlouho nešla,až zase nyní mě to chytlo a potěšíly mě.Nelituji.Marie
03.02.2007 21:53:00 | s.e.n
No, holky, vzhledem k tomu, že jsme s Pavlem oba básníci, oba tuto naši velkou lásku prožíváme, píšeme o ní... a samozřejmě vše bohatě prožíváme i na fyzické úrovni... nemůžu s vámi souhlasit.
Netvrdím, že báseň má nahrazovat objetí, ale pro každého romantického člověka je to to nejhezčí rozšíření vyznání od partnera... v básni nemluví jen ruce, ale i srdce, duše...
Myslím, že když básník píše o lásce, ale nedokáže nic napsat své partnerce, je to přinejmenším zvláštní...
28.01.2007 23:30:00 | Levandule
Levandule
Když už se u Ariany o mě zmiňuješ, musím k tomu taky napsat své.
Nikdo tu přece nezpochybňuje co cítíš.
Jen způsob jakým to napíšeš hodnotí někdo jiný.
A když ten někdo jiný nevnímá jako většina zde pak je neznalý nebo jak mi psal G.P. neumí příjmout život, lásku apod.
Tvrdíš, že tomu dílku nevěřím..
To je velký omyl a nepochopení!
Vnímám lásku a už pět let ji prožívám.
Měla jsem dost často potřebu napsat svému partnerovi co cítím, občas jsem i pár slov dala do kupy.
Ale teď už to nedělám..
Prostě jdu a obejmu ho. Myslím, že to pro něj znamená víc než čtení "tísíců" "přepychových" slov. A já to vnímám stejně.
Ale každý jsme jiný.
A až napíšeš " úvahu" o svém vnímaní lásky, které porozumím a nebudu se v ní topit, pak ti tu vaši oblíbenou povzbuzující stovečku možná dám.
Ale hlavně napíšu koment..
27.01.2007 11:24:00 | Teri Jane
Píšu ti jen, že je od tebe velmi milé, že máš starost o mě a moje vnímání lásky, ale... musím ti odporovat:) Byla jsem mockrát zamilovaná, a dokázala jsem vše líčit pompézními slovy, nicméně, když člověk najde opravdovou lásku nemusí ji popisovat spoustou patosem podložených vět, protože ty potom ztrácejí svoji podstatu a smysl...
Kdysi jsem se ptala svého přítele, který je básník (a velmi dobrý) proč mi nemůže napsat jednu svých básní... Odpověděl, že to po něm nesmím chtít, protože To, co ke mě cítí se nedá popsat slovy... A to je láska - jakýkoli způsob ji uchopit je nesmyslný, protože to nabourává její podstatu... Láska je a měla by zůstat neuchopená. nemysli si, že jsem zahořkla vůči lásce - naopak:)
26.01.2007 21:40:00 | Ariana (Lori)
Ač neumím psát komentáře
jinak, nežli ve verších,
dílo, k němuž se zázrak váže
pominout, byl by snad hřích
Víš, že již vrásčité jsem tváře
a žiji téměř jako mnich,
však leccos vez jsem na své káře
než vrzajících kol zvuk ztich
tak říkám, bez honoráře,
své že vím o zázracích
Ten zázrak, k němuž vztáhlas paže
ten nezmizí ti v oblacích
** s úctou k lidskému štěstí J.C.s
21.01.2007 16:33:00 | j.c.
Nejde mi sem dát ta stovka... nikdy to nejde z jednoho počítače, že kterého hodnotíme oba s Pavlem... Tak až jindy...
Marcelo, já nepsala o žádném hodnocení-bodování, vůbec netuším, kolik bodů jsi dala Šmudlínkovi, psala jsem o hodnocení v komentech, čili ve slovech... proč z toho musíš stále dělat něco jiného?
Máš pravdu, ať si čtenáři udělají úsudek sami...
21.01.2007 14:58:00 | Levandule
Mimochodem, smudlinek ode mne dostal stejných 80% jako já dostala třeba zrovna nyní od Pavla a dost často dostávám i od tebe...ani jednou jsem neměla potřebu o tom diskutovat, protože hodnocení na Literu mi je opravdu lhostejné...
Hra na pravdu...21.1.2007 | marce--la
Opravdu nechápu, kdo se tu hádá...mám pocit, že čtenář si udělá úsudek sám... a že bych tu nějak bojovala?... o co prosímtě? Zkusila jsem jeden den obodovat pár básní podle určitých kriterií, použila jsem stupnici s procenty a je z toho bouře ve sklenici vody...a kdo ji udělal? Kdo mě osočil, že jsem zlá a ubližuju?!Napsal okamžitě básně s podtextem? Přidal mi jménem všech sem ,,skvěle" upravenou mou báseň? Dobře...rezignovala jsem na hodnocení, ale i na čtení a komenty u lidí, kteří upřímnost nesnesou...toť vše.
Hra na pravdu
21.01.2007 14:40:00 | no
Nevím, na co máme, Marcelo, své e-maily, když mě pak v komentech zahrneš to tohoto pro mně podřadného "my všichni" ??!!
Vůbec jsem tuto báseň nečetla, až po Tvém komentáři u mně... Vůbec nechápu, proč se pořád potřebuješ hádat, já o to fakt nestojím. Navíc jsem Ti psala, že na tohle vysvětlování jsou e-maily a ne komenty. Ale když to takhle chceš mít... Chceš upřimnost, ale upřimnosti druhého se směješ, snižuješ ji a nepřijímáš. A když kvůli jinému názoru jsi schopna zahodit kamarádství, porozumění či něčí náklonnost, je to Tvoje volba. Ne moje.
Takže zdůrazňuji: já k těm "všichni" nepatřím, nestíhám číst všechny básně ani komenty, nevím, o co mezi sebou "bojujete". Jen jsem četla Tvé hodnocení a diskusi u Šmudlínka, což mi připadalo neadekvátní, negující a špatné, s konstruktivní kritikou nesouvisející.
Budu ráda, když si své nálady a vztek nebudeš vylívat na jednotlivcích zde na liter, to znamená, že budu ráda, když i mně budeš hodnotit kriticky-konstruktivně, ale ne hádavě. Takové kritice se nevyhýbám, ale to Ty nechceš připustit. Možná si zkus vzít někdy příklad z JardyCH.
Tahle báseň je pěkná, nemám problém jí dát stovku, protože se mi opravdu líbí, a protože já si proti Tobě žádnou zášť nepěstuji. ;-)
21.01.2007 14:21:00 | Levandule
Teď je 17 hodin... po dvou dnech nám dnes odpoledne konečně pustili proud a já mohla naházet prádlo do pračky, umýt si hlavu, protože za chvíli odjíždím na noční...dva dny jsem si zkusila, jaké to je vegetovat bez topení, světla i internetu...proč ti to píšu snad pochopíš...přečetla jsem si tvůj mail, přečetla jsem si koment u mé Hry na pravdu ...a je mi z vás smutno...
Mám napsaných několik věcí, jemných plných lásky...nikdy bych je nevyvěsila, jsou to má vyznání konkrétní osobě...nechci aby to četli jiní...
Toto je můj poslední koment tvých věcí...přeju ti hodně štěstí a lásky...aby vám to vydrželo...tobě i Pavlovi
20.01.2007 17:17:00 | no
Pro Teri Jane:
Děvče, nedá mi, abych se do toho nevložil. Ono se mě to totiž taky týká. Za sklem je spousta lidí,kteří Tě nechápou, píšeš. No, asi se řadím k nim. Jak bys chtěla, abychom Tě pochopili, když Tvůj vstup na liter je poznamenán nabubřelým "válcováním" prvního autora, na kterého narazíš? Po přečtení Tvého profilu (ve svém věku bys mohla trochu zvládat sama sebe) a Tvého díla si říkám - fajn, je to Tvoje vyjádření (spíš výkřik) a něco nám tím chceš sdělit (jinak bys to sem nedala), ale proč odmítáš to, že někdo jiný má diametrálně odlišné vnímání světa? Proč odmítáš tu možnost, že Levandule je šťastná a chce to říct ostatním? Napadlo Tě, že ta "přeslazená slůvka" můžou být pravdivá?
Napsal jsem, že se mě to týká - ta úvaha - povídka je tak trochu o mně - jsem to já, kdo vstoupil Levanduli do života. Miluju jí a ona mně. Všichni tady na literu to vědí a vědí také to, že naše tvorba z našeho vztahu hodně čerpá. A snažíme se vyslat do okolí pozitivní vlny. Většina s těch, kdo nás čtou to chápe a fandí nám. Ten, komu to nevyhovuje, nás nečte, nebo odejde bez povšimnutí. Zvykli jsme si na to, že se snažíme posuzovat kvalitu dílek bez ohledu na to, zda s ním souhlasíme, nebo ne. Tvoje nula kvalitu neposuzuje - obávám se - a je právě tím vyjádřením vlastní neschopnosti akceptvat jiný názor na svět, život, lásku...
Pro ilustraci se podívej na hodnocení své "úvahy". Mnoho nás prošlo kolem a nezanechalo žádné hodnocení. Jen Levandule se rozhodla napsat Ti názor.
Chceš podpořit? Hmmm takhle se o podporu nežádá, promiň...
20.01.2007 11:31:00 | G.P.
Teri Jane:dáváš 0???aha...moment...jdu si znova přečíst to,čemu TY říkáš úvaha...pak to třeba pochopím,i když silně pochybuju....:-))
Levandulko zlatá,to nemá cenu ani komentovat...
19.01.2007 19:48:00 | lonely.princess
Vím,že jsi mi řekla.. Když se neumím vcítit, tak ať tě nečtu. Ale já se oproti tobě alespoň snažím. Fakt jsem to četla několikrát a dala si i pauzu, ale jen abych to rozdýchala. Tolik sladkých slov v jedné větě, a hned za sebou, mě donutilo i ke komentáři. Pro mě je to nadsazené a utopistické.. Moc přeslazené a nesrozumitelné přes plejádu těch "velkých" slov. Prostě dost velký průjem hozený do Mega! O úvaze ani nemluvě!
19.01.2007 18:44:00 | Teri Jane
Levandulko-to je nádherné počtení.Tak krásná je ta vaše láska.I mně při čtení druhotně hladí a potěší duši aspoň v představách.
19.01.2007 11:41:00 | s.e.n
tohle všechno bych taky jednou chtěla cítit, zatím si jdu do koutku poplakat...
19.01.2007 09:13:00 | Jarky