Jen ty

Jsem marod. Mám tolik času na přemýšlení.. Myslím na tebe.. na človíčka mně nejcennějšího; na človíčka, kterého si vážím ze všeho nejvíc; človíčka, kterej mě tolik naučil a kterýmu děkuju za tolik věcí..
Dřív jsem nevěřila na osud, ale jinak si naše setkání snad nedovedu vysvětlit, nebo to snad byla jen shoda náhod? Nevím jak ty, ale já se do tebe zamilovala snad na první pohled. Zaútočil jsi na moje smysly.Vloupal ses mi do mé mysli. Ukradl mi srdce. A já.. naprosto šokovaná a překvapená, ani jsem neprotestovala a velice ráda jsem rezignovala. Horší bylo, že ty sis mě ani nevšim.
Pak jsme se dali nějak dohromady.. Můj broučku, ten den byl jeden z nejšťastnějších v mým životě. Od toho dne vím, že nechci být s nikým jiným. Vím, že bez tebe bych byla nešťastná.
Vím, že jen s tebou se chci smát, jen s tebou prožívat nejkrásnější chvíle, jen s tebou prožívat i ty smutné, slzet ti do trička a nechat se mačkat v tvém bezpečném náručí. Vím, že jen tebe chci rozmazlovat, tebe škádlit a zlobit, tebe si udobřovat a tebe rozesmívat, jen tebe objímat a líbat, jen tobě vyznávat lásku.. Jen tobě se naučit ještě více důvěřovat a ještě více tolerovat. Jen s tebou bych chtěla prožít svůj život. Jen s tebou bych se chtěla dívat na hvězdy. Jen s tebou bych chtěla usínat.
Jen kvůli tobě bych si přála ovládat svou žárlivost, jen kvůli tobě bych chtěla napravovat své chyby, jen kvůli tobě bych se chtěla změnit, jen kvůli tobě bych chtěla trpět a jen tobě bych chtěla odpouštět.
Jen tobě děkuji za své uloupené srdce, jen tobě děkuji za každý tvůj pohled, slovo, dotek, polibek.. Jen tobě patří mé srdce a každá moje myšlenka. Jen tobě děkuji, že spolu můžeme být a že se mnou jsi. Jen ty jsi človíček, jediný človíček, kterého miluji, kterého opravdu miluji a kterému bych byla schopná odpustit úplně vše. Tys mi ukázal, jak vypadá láska, tys mě naučil milovat..
JEN TY MAZLÍČKU.. TY JSI PRO MĚ TEN NEJCENNĚJŠÍ ČLOVÍČEK NA SVĚTĚ A JÁ BYCH O TEBE UŽ (znovu) NECHTĚLA PŘIJÍT! MILÁŠKUJU TĚ, ŠPUNTÍČKU!!!