Vrátíš se někdy?

Sedím na stole a koukám se na postel,kde jsi býval ty.Usmíval jsi se,drbal mého psíka za uchem a blbnul s bráchou.To všechno je už ale pryč a mě zbývají už jen slzy.Jsou to dva měsíce avšak bolí to pořád stejně.
Od rozchodu přes pokus o přátelství až k nenávisti.Teda té tvé a jen maličko mé.Jí tě pořád miluji.A tak,jak tu sem se můžu jen ptát "Vrátíš se ke mně někdy?Budeš mně znovu milovat?A proč mně nenávidíš?". Tyto a ještě více otázek se mi míhá hlavou a slzy mi tečou po tvářích.Chci znát odpovědi.Odpovědi,které by mohly bolet a stejně by nic nevrátili.Už by nikdy nic nebylo jako dřív.
A přesto to chci. Přeju si to z celého srdce.Chybí mi tvůj pohled,tvůj dotek,prostě ty!Miluji tě,ale ....už není cesta zpátky.