jsi ta pravá, jsem ten pravý

Jak to, že člověk cítí, že ten druhý je ten pravý, ten na celý život, ten souzený a přesto to nejde.
Jak je možné, že to cítí oba stejně a přesto to nejde? Jak to, že i když se rozešli a po čase se opět viděli, měli ten pocit, že si jsou souzení.
Kdyby snad člověk nemohl mluvit a jen pohledy a doteky komunikoval by byli šťastní.
Člověk si někdy říká jestli ten nahoře, ten kdo rozhoduje o tom kdo je ten pravý a koho budeme milovat, není vážně škodolibý.