Je to velice zajímavé téma. Třeba ve starém orientu bylo naprosto běžné, že se milovali ženy mezi sebou (Co by taky v harému mohli dělat s eunuchama, že?) Prostě to bylo společensky vhodné. (Ale chlapy mezi sebou nemohli) Řekové zase obdivovali především mladší hochy a to i sexuálně. Nikdo je za to neodsuzoval (teda až na manželky). Nevím jak to bylo v Egyptě, nedochoval se o tom asi žádný pořádný spis. Ale dnes se dostáváme do doby rozvolňování tuhých sexuálních poměrů po heterosexuálním zákoníku středověkého lidu. Praktiky byli taky někde úplně jinde. Hlavně platilo přísloví, že pod svícnem je největší tma a tak se lidé milující člověka svého pohlaví dávali často do služeb v církvi.
Já osobně mám po sexuální stránce zcela vyhraněnou osobnost, chlap nikdy, při té představě se mi dělá mdlo. Ale je zajímavé, jak si dokáží lidé bez těchto bariér vzájemně vyznávat to, že se mají rádi mnohdy lépe než heterosexuálové.
Konec konců mám rád své mužské kamarády, ale nikdy bych jim nedal pusu (teda až na umělé dýchání).
Ale ona ta sexualita stejně stojí za hovno. Páč to věčné mrdání je furt na jedno brdo ať už v koupelně, nebo na Měsíci. Pořád tam a zpátky, nebo nahoru a dolu. :)))
Problém je, že homosexuálové nemohou mít společné dítě, takže přicházejí o jednu z nejkrásnějších věcí na světě, kterou spolu může zažít muž a žena. O to naplnění lásky. Snad si ho budou moci jednou adoptovat, ale po biologické stránce, (kterou podle mého názoru láska vyjadřuje) nemůžou tohle společně zažít.
02.07.2015 00:07:28 | Slav Milo
je jedno, jestli homo, či bi, či hetero.. mezi všemi lidmi se najdou hajzlíci i skvělí lidé.. a všichni jsme částečně pokrytci, každý v sobě máme něco, co více, či méně odsuzujeme.. mně osobně téma, které jsi nadhodila, vůbec nevadí, ať si každý žije s kým chce..
01.07.2015 22:16:24 | Amelie M.