udatní rytíři vymřeli..

Do tenat svých vezmu tě sebou, do těch nejhlubších komnat podívat se smíš.Přijde na to, jestli to ustojíš.

Jsou temné pokoje plné zmaru, kouře plné místnosti, které cítit opiem jsou. Potkáš ženy, mnoho žen mají mnoho tváří a tvaru. Budou tě svádět, roztahovat nohy do praku. Budeš po nich prahnout, jak by to bylo světlo majáku v úplné tmě. Najdeš mě?

Sedíci v tureckém sedu na orientálním koberci, číst knihu života, který žít nechci, láteřit, láteřit, jak je svět krutej i když pro nic nehnu ani prstem..Najdeš mě?

S blond parukou tančit o tyči poslední tanec, topit se ve tvém chtíči, obdivuješ mě vědom si toho, jak snadno bych tě mohla zničit, s nohou obtočenou kolem tvého krku proměním se v hada co téměř zahubí tě, pak poskytnu ti útěchu, to cos hledal dlouhé bezesné noci, obětí svých křídel neviné holubice... uctíval bys mě? Ne!?Najdeš mě?

V rušné kavárně plné převrácených stolů, budu ti výpravět, jak by bylo úžasné být spolu, o svém srdcebolu a když mi uvěříš shodím tě až tam hluboko dolu do propasti, příliš mnoho lítosti..

Kdybys zůstal ještě chvíli píchal.. mi do hlavy špendlíky snů, líbal mě na rty, utahoval smyčku, škrtil mě tak, az skoro začla bych umírat.. až na okraj snu, pro pocit, žes zabil všechny iluze ani stopa po touze..pak budu tě prosit, abys opustil mé království, mou hlavu, moje tělo..zametl všechny stopy, vymazal mi paměť..

Najdeš mě...všechno sem to já, jen já jen jedna jedna z nás, která tě milovala oddaně a tolik, že když si s ni září .. jen já chtěla tě dovléct k oltáři vážně...