Zrada

„Proč jsi mi to udělal? Vždyť já jsem ti tolik věřila! Všechno jsem ti dala, své srdce, svou víru, své tělo…Proč jen ti to nestačilo? Chtěl jsi víc, něco jiného. Moc mi to ublížilo. Ani si to neuvědomuješ, ale…je mi do breku. Co jiného má ona a ne já? Proč jsi mě tak náhle opustil? Kdyby ses rozhodl sám, ze své vůle, kdyby nám to spolu neklapalo, tak to pochopím líp, než když jsi mě takhle hnusně zradil. Je strašně těžké někomu věřit. Já jsem si tu důvěru k tobě tak dobře vypěstovala a…nějak tomu pořád nemůžu uvěřit. Byl jsi můj Anděl, můj život. Dala jsem ti všechno, co sis jen přál. Teď už aspoň vím, jak moc to bolí, když někoho ztratíš. Nejspíš už nikomu nebudu tak věřit, jak jsem věřila tobě. Zklamal jsi mě!! A moc to bolí…“