K čemu to je

K čemu to je ?

Aby lidé poslušně přijímali to, čemu nerozumí.

Nerozum. Rozum. Mám vlastní hlavu a tu je třeba používat. Fair Play. Hra skutků Hospodinova. Výrazně jsem obnažil svoje vnímání a smysly. Už nechci bezhlavě se vrhat do něčeho čemu nerozumim. Rozumim tomu, že vše je obsaženo v jedné větě. A ta věta zní.

Bůh je jediný.

Jedinečný. Skutečný Bůh. Laskavý. Dobrosrdečný. Všemurozumící. Prostě je to Bůh.

Mám pocit, vnitřní, že nestálost je porozumněním. Porozumněním všemohoucího Boha.

Ať si říká kdo chce co chce, ale je jen jeden Bůh a ten má nad námi dohled, aby jeho ovečky se nezatoulali. Asi by to nedokázali, kdybych nebral cashout.

Proto jsem se rozhodl psát. Psát dějiny. Dějiny zapomenutého národa uprostřed Evropy. Nemáme absolutně ponětí co se s námi děje. Je to trest za naší Bohorovnost. Ale jak to, že Bůh dopustí abychom se takto chovali. Má nás rád. A proto nás trestá ? Nespravedlnost. Spravedlnost je na straně poctivých lidí.

Zůstaňme věrni a nenechme se zlákat.

Vánice. Všechno bylo k ničemu. I brýle na očích. Šel jsem poslepu. Věci k hovnu. Výrobky lidských rukou k hovnu. I tento počítač do kterého píšu je k hovnu. Jakmile zasáhne Bůh. Je rozhodnuto. Proto nelpěmě na výrobcích lidských rukou. Nemodleme se k nim. Nesvazujme se jima. Naslouchejme Bohu. Vnitřnímu hlasu. A naučme se ho poslouchat. Tak jako rodiče. Ale odsud podsud. Boha je třeba poslouchat. Ne lidi.

Taky bych chtěl ženu. Děti. Ale musel bych proto něco obětovat. Něčeho se vzdát. Bojovat. Vydržet bolest. Jenže kdo toto dokáže ? Nikdo. Neni jediného člověka pod sluncem. Každý člověk má uložen práh bolesti někde jinde. A každý trpí za své skutky. Bůh nechce abychom trpěli. Bůh chce abychom se radovali. A oslavovali Boha jediného. Nenahmatatelného. A abychom dokonali jeho vůli. Tenhle svět. V kterém žijeme je nedokonalý. Furt se vyvíjí. Neustále přeměňuje. Ale dokonalý nebude nikdy.

My nejsme Bozi. My jsme lidé. Lidé které stvořil Bůh. My jsme jeho nástroji. Už nebudou hospody jako dřív. Už se v nich nebude jíst a pít. Lidé budou doma.

Všechno jednou končí. I můj život zde na zemi jednou skončí. A než skončí je třeba žít dobře. Správně. S čistým štítem. Protože soud si nevybírá. Co Tě trápí to naprav. Než přijde konec.