Miluju...

...ještě nikdy pro mě políbení nebylo tak krásné...
...ještě nikdy polibek nebyl tak sladký...
...ještě nikdy jsem necítila ty motýly v břiše...
...ještě nikdy jsem štěstím neplakala...
...ještě nikdy jsem se necítila být někým opravdu milovaná...
...ještě nikdy...
...až dnes...
...
...ještě nikdy jsem nepoznala jak láska může šíleně bolet...ještě nikdy...
Teď už to vím..bohužel..a co mohu udělat proto aby tvé polibky byly vždy tak krásné??Tvé rty tak smyslné??Co mohu udělat??Proč neslyším odpověď?Jen ke mě vzdáleně doléhají tóny klavíru..piana..které miluju a písničky hrané na tento nástroj si pouštím stále a stále dokola..Přes slzy se dívám na obrazovku..a snažím se pochopit to..co nechci..
..být sama...já už přeci nechci být sama!Copak je těžké..je těžké pochopit..že lež..je mou součástí??Neumím nelhat..ne v tomhle..tahle lež není špatná..není..a já to vím..je dobrá..protože chrání..chrání lidi před zlem..tak proč tohle nedokážeš pochopit?Udělala jsem chybu..ale já se snažím ji napravit..avšak tvé podmínky..jsou na mě velmi tvrdé..ale..přece jen už nechci..nechci být zase sama..
...já chci cítit teplo tvého obětí...
...chci cítit tvé rty na mých...
...já chci se dívat do tvých nádherných očí...
...strašně moc chci...
...
...Tak proč to nejde??...