Dobrý člověk

Mít tak na výběr , moct si už na začátku zvolit kým člověk chce být.
Být dobrý , umět odpouštět , dávat lidem druhou šanci a mít všechny ty vlastnosti o niž všichni mluví ale nikdo je vlastně nemá.
Je možné uvědomit si – „ Chci být lepší.“ A nebýt ?
Uvědomit si vlastní nedokonalost a zcela upřímně se zřící sám sebe pro snahu změnit se ?
Je možné ,stanovit nějaké zásady pro dobro ?
Nebo vyšší dobro , existuje něco takového ?
Pokud ano , co lidé kteří byli pro vyšší dobro obětováni, co ta teorie že na jednotlivci nezáleží a že hlavní je přežití skupiny ?
Samozřejmě že to tak není .
A neznamená to pak právě to ,že každý člověk hraje sám za sebe, což si ovšem dost protiřečí s tím že mezi dobré vlastnosti patří také vstřícnost a nezisková pomoc a fakt že v nouzi poznáš přítele ?
Přijde mi že tohle rčení je určeno hlavně pro situaci když se z někým hodně bavíte a on vám stejně potom nepůjčí lepidlo…
Zatím se to ale spíš vykládá tak ,že v období nějaké osobní krize se přítel pozná podle toho že projeví zájem – stará se.
No co , každému co jeho jest.