Co dokáže úsměv

Napadlo vás už někdy, jak nesmírnou cenu má úsměv? Mne ano. Člověka nic nestojí a přitom mu někdy udělá větší radost než setsakramensky drahé auto. Samozřejmě záleží na okolnostech. Pokud je mi opravdu zle a někdo se na mne usměje jsem rázem spokojená a říkám si, že život je přeci jenom fajn.
Myslím si že úsměv má velkou moc lidi sbližovat. Pokud někoho potkám a usměji se na něj a on na mě nikoli, tak se na něj už většinou nemyslím. Ale pokud se na mne ten neznámí usměje, zbystřím a možná, že je mi i sympatyčtější než nějaký morous. Člověk je bohužel plný předsudků. S takovým usměvavým člověkem dostanu většinou chuť začít se s ním bavit. Takhle člověk většinou jen díky nic nestojícímu úsměvu může najít svou pravou lásku nebo přítele. Taky je většinou příjemné se z někým bavit a vidět, že se usmívá, prostě že ho nenudíte. Někdy když je někdo opravdu na dně je úsměv to jediné co mu můžeme dát . Rozzářený obličej toho druhého je myslím víc než cokoli jiného.
Jsou ale i úsměvy se kterými se setkávám velice nerada. A to úsměv ironie a posměchu. Lehká ironie se dá snést., ale neměla by s změnit v sarkasmus. I posměch by měl mít jisté meze. Nemám ráda lidi, kteří mají vysloveně potěšení když mohou někoho rozhněvat nebo potopit až a samé dno. Bohužel i s takovými lidmi jsem se setkala. Většinou jsou to ti kteří sami nepoznali jaké to je být v roli oběti a ani neví jak je jejich chování bolí.Takovým lidem se to nedá vysvětlit. Ono holt musí přijít někdo ještě silnější než oni, aby jim tuto pravdu ukázal. No, ale snad se i oni jednou poučí a být v jejich společnosti bude dobře.
Doufám, že i vy jste pochopili krásu a cenu úsměvu. Svět bez úsměvu by asi neměl cenu. Zkuste až příště potkáte někoho smutného věnovat mu alespoň jeden úsměv. Chudší nebudete ba naopak.