Moudro z Harryho Pottera 1

Mám hodně ráda Harryho Pottera je to velice příjemné čtení. A dokonce, i když jsem to nečekala jsem v něm našla i pár důležitých věci pro život. V šestém dílu jsem na začátku našla jedno takové moudro. Bylo to v tom okamžiku kdy Harry leží v Ronově domě a říká jim, že je to on kdo musí zabít Voldemorta. Tak tam někde o kolo se baví i o Percym. O tom že Percy se do rodiny nevrátil, i když věděl že ostatní mluvili pravdu. A Hermiona si vzpomněla, že Brumbál řekl, že je daleko těžší odpustit někomu kdo měl pravdu než někomu kdo se mýlil. A v tom měla autorka knížky velikou pravdu. Pro člověka je někdy strašně těžké uznat, že ten druhý má pravdu. Je to docela těžké přemoci se a uznat pravdu toho druého! Prostě říci,, mýlil jsi se a já ti odpouštím'' je mnohem jednoduší než za někým přijít a říci mu do očí,, Víš mohl by jsi mi odpustit. Vím že jsi měl pravdu tak promiň.'' Zdánlivě dvě jednoduché věty a přesto nám často nejdou přes rty, i když dobře víme, že právě tyto věty nám mohu pomoci se usmířit. Lidé mají svou jistou hrdost, která jim nedovolí aby s použitím těchto vět mohli spokojeně žít. Mne docela podivilo, že jsem něco takového v Harry Potterovy našla. A říkám si, že možná proto je tato kniha tak oblíbená. Ukazuje reálné chování lidí v cizím prostředí za někdy zvláštních okolností. Ale pořád se v postavách knihy poznáváme a proto nás to baví číst více než kdybychom četli o někom kdo je ůplně dokonalí a nemá žádné problémy. Protože takový člověk ani neexistuje tak tomu nevěříme a tím pádem nás to ani tak nebaví. No nic už musím jít mám rozečtenou poslední kapitolu:-) ...Terka