Další prosím

Vždycky jsem chtěl mít dalekohled, kterým bych viděl do budoucnosti.
No a včera na rohu Ulice Jiřího Walkera v malém obchodě za výlohou jeden takový byl.
Zájemcem předemnou byl malynký motýl, což se ukázalo jako omyl, protože jak je známo motýl žije pouze jeden den, takže dal raději přednost barevnému klobouku.
Dalekohled stál 199 korun, a korunu jsem nechal prodavačce jakože od cesty.
Hezky se na mě usmála.
Konečně jsem měl to po čem jsem celá léta usiloval, takže není divu, že jsem dalekohled vyzkoušel ještě v obchodě.
Poprvé jsem do něho nahlédl. Chvíli jsem se koukal, asi jsem musel vypadat legračně, protože ta prodavačka ze mne nespustila oči.
Asi si myslela, že jí nevidím.

Dalekohled jsem položil zpátky na pult, Děkuji tohle já nechci ! !
Prodavačka se jen usmála.
Poté jsem se obrátil ke dveřím.
,,Další prosím"...