Tři životy - štědrovečerní pohádka

Tenhle žánr nesleduji a mělo tomu tak být i tentokrát, ale dcera mě nabádala, zda bych jí film nahrál, když se nechci koukat. A poté byl jen krůček k tomu, že mě ukecala druhý den k jeho sledování.

To jsem si dal.

Moje představa o pohádce, tady mám na mysli pohádku filmovou, skončila u Hrátky s čertem podle Jana Drdy, O medvědu Ondřejovi, ruského Mrazíka.... vždy s famózním hereckým obsazením, malebnými exteriéry a pohádkovým příběhem. Nemůžu tedy vynechat Vlastu Buriana a Jana Wericha s jejich trampotami kolem soli. Rovněž princezny byly jaksi krásnější /Maruška Mileny Dvorské, pyšná Aleny Vránové, Lada Marie Kyselkové... zase je jich požehnaně/, princové důstojnější a padouši - to je kapitola sama pro sebe, protože v pohádce nemají děti děsit. Špatní mají být po zásluze potrestaní, to ano. Ale to je tak vše, co se od pohádkových záporných postav očekává. Král Kazisvět byl JEN vyhnán ze země, nemusel se válet v krvi. Králi Já I. se dostalo pouze ponaučení, nepotřeboval roztít šavlí vejpůl. Pohádkový příběh má být prostý, nekomplikovaný, vedený pěkně v klidu od začátku k zdárnému vyvrcholení. Menší ponaučení není na závadu. Vystupující postavy jasně charakterově vykreslené, bez možnosti dvojího výkladu. Pěkné obrázky, kultivující malého diváka, nevtíravá hudba.... To jsou ta nejzákladnější pravidla - a kdo se pustí do filmování, měl by je respektovat.

Ovšem k naší pohádce. Napsal V. Šašek, scénář V. Šašková, režie J. Strach. Jména tu nic neznamenají? Omyl. Aspoň u téhle slátaniny určitě. Tak se pojďte podívat na vybrané skvosty:

Na samém začátku jsou tři dezertéři podrobeni docela zajímavé zkoušce. Přes noc se nesmí dotknout svých zakletých spolunocležnic, pěkných krasavic /námět vhodný tak pro Penthouse/. Hrdina se nedotkl ani prstíkem, dostal nádavkem pírko s třemi životy. Naopak jeho společníci se se zlou potázali, poněvadž neodolali. NĚKDO /???/ je proměnil v psy. Což o to, moje dcera je osmnáctiletá. Ale jak asi rodiče vysvětlovali všetečným dětem, co špatného chasníci provedli v noci těm dvěma děvčatům? A kupodivu - touto epizodkou téma zakletých přátel a zakletých princezen skončilo. I vysvobozená “Žlutá” se jaksi vypařila. Vysvětlovat dětem bych to nechtěl, sám nechápu, proč tahle vsuvka.

Podobnými nelogičnostmi a zmatenostmi byla pohádka prošpikována od začátku do konce. Třeba ty životy, co mu daroval, kdo? Ta Růžová? Nějaká vyšší moc? Tvůrci se asi chtěli přiblížit k dnešnímu mladému diváku, v počítačových hrách se podobně fasují fúry životů. Odtud pravděpodobně zdroj inspirace. Ale je třeba jít s dobou a podbízet se za každou cenu? Není to styl Novy?

Naprostý nesmysl bylo rovněž angažování dvojčat Molnárových do role hlavní hrdinky /o dvojroli se nedá mluvit ani omylem/, možná mohl někdo poradit v maskérně barvu na vlasy. Herecké “výkony” v tomhle filmu byly pěkná trapárna; spoléhat na to, že si děti nevšimnou, je naivní a ubohé. S jedinou světlou vyjímkou - Jiří Štěpnička zůstal věrný svému vysokému standardu.

Shrnu krátce. Nepovedený film, pro děti nuda, o dospělých ani nemluvím. Česká pohádka je v krizi.