TELEFON

Slunce šlo už spát a mě se taky pomalu klíží víčka. Co asi dělá ten můj nový kamarád? Mohla bych zvednout telefon, ale to bych musela mít dost odvahy dojít k sousedce. Teď večer?! A vůbec! Co mě to napadá! Co bych mu asi řekla, že jsem ráda, že ho slyším nebo snad, že na něj myslím. A co kdyby to zvedla jeho mamka? Ne,ne,ne! To by byl trapas.
Ručičky na budíku se konečně střetly na samém vrcholu, a dnes už není dnes. Toto letí. Nový rok klepe na dveře.Ještě pár dní nudy a bude tu zas škola. Už ji slyším jak na mě volá, abych začala šprtat. Proč ne, tu oběť podstoupím. Hlavně, když budu mezi lidmi, s kterými si mám co říct. Jo říct?! Stejně mu musím zavolat. Vždyť se máme domluvit, co a jak o prázdninách.
Velká ručička spadla na šestku, tak tedy zítra...
ZAVOLÁM